Reklama


Lidské tělo pod čočkou mikroskopu

08.07.2018 - redakce 100+1

Tkáně lidského těla připomínají při mnohanásobném zvětšení fantaskní krajiny surrealistických malířů. Přesto každý záhyb a zvrásnění má svůj smysl a účel

<h3>Samčí buňky</h3><p>Spermie jsou maximálně přizpůsobené svému programu „vyhledej a oplodni“. Jakkoliv tato mise zní jednoduše, z pohledu jedné buňky v nepřátelském prostředí to zdaleka není tak snadné. Spermie nejen že musí vajíčko najít, zároveň je třeba, aby přežila určitou dobu v pohlavním traktu ženy, unikla jejímu imunitnímu systému a na závěr vyčerpávajícího sprintu ještě pronikla obaly samičí pohlavní buňky, kde teprve dá vzniknout zygotě.</p>

Samčí buňky

Spermie jsou maximálně přizpůsobené svému programu „vyhledej a oplodni“. Jakkoliv tato mise zní jednoduše, z pohledu jedné buňky v nepřátelském prostředí to zdaleka není tak snadné. Spermie nejen že musí vajíčko najít, zároveň je třeba, aby přežila určitou dobu v pohlavním traktu ženy, unikla jejímu imunitnímu systému a na závěr vyčerpávajícího sprintu ještě pronikla obaly samičí pohlavní buňky, kde teprve dá vzniknout zygotě.

<h3>Potrubí organismu</h3><p>Největší vnitřní průměr má v lidském těle aorta, tedy tepna, jež vede okysličenou krev ze srdce. Na příčném řezu jsou jasně patrné jednotlivé vrstvy složené z vnější vazivové tkáně a vláken hladké svaloviny a vnitřního epitelu, jenž vystýlá prostor cév.</p>

Potrubí organismu

Největší vnitřní průměr má v lidském těle aorta, tedy tepna, jež vede okysličenou krev ze srdce. Na příčném řezu jsou jasně patrné jednotlivé vrstvy složené z vnější vazivové tkáně a vláken hladké svaloviny a vnitřního epitelu, jenž vystýlá prostor cév.

<h3>Prales hlavy</h3><p>Kůru vlasů tvoří protáhlá neživá vlákna keratinu. Jsou chráněna šupinatou vrstvou zvanou kutikula, která vlas kryje proti vnějšímu prostředí. V průběhu celého života je celková délka vyrostlých vlasů více než 1 000 km.</p>

Prales hlavy

Kůru vlasů tvoří protáhlá neživá vlákna keratinu. Jsou chráněna šupinatou vrstvou zvanou kutikula, která vlas kryje proti vnějšímu prostředí. V průběhu celého života je celková délka vyrostlých vlasů více než 1 000 km.

<h3>Kosti řídnou</h3><p>Kostní tkáň je tvořená minerálními složkami ve formě krystalů navázaných na kolagenní vlákna. Má podobu buď kompaktní kosti, nebo houbovitou strukturu. S postupujícím věkem kosti řídnou, ubývá v nich vápníku, stávají se křehčími a snadno se lámou.</p>

Kosti řídnou

Kostní tkáň je tvořená minerálními složkami ve formě krystalů navázaných na kolagenní vlákna. Má podobu buď kompaktní kosti, nebo houbovitou strukturu. S postupujícím věkem kosti řídnou, ubývá v nich vápníku, stávají se křehčími a snadno se lámou.

<h3>Závity k myšlení</h3><p>Mozek obratlovců nevyplňuje lebku úplně. Jsou v něm dutiny, tvořící takvaný vertikulární systém. Jsou vyplněny mozkomíšním mokem, důležitým pro chemickou stabilitu mozku a jeho vyživování. Chrání také mozek před otřesy a vztlakem jej podporuje proti gravitaci.</p>

Závity k myšlení

Mozek obratlovců nevyplňuje lebku úplně. Jsou v něm dutiny, tvořící takvaný vertikulární systém. Jsou vyplněny mozkomíšním mokem, důležitým pro chemickou stabilitu mozku a jeho vyživování. Chrání také mozek před otřesy a vztlakem jej podporuje proti gravitaci.

<h3>Funkční sliznice</h3><p>Stěny tenkého střeva jsou pokryté záhyby nazývanými klky. Z povrchu sliznice vyčnívají do výšky asi 0,5–1,5 mm a jsou důkladně prokrvené. Potrava, jež se natráví ve střevní dutině, prochází do klků a jimi prostupují jednoduché živiny do mízních nebo krevních cév. Hladké svalstvo klků jim umožňuje se stahovat a roztahovat, čímž vstřebání živin urychlí.</p>

Funkční sliznice

Stěny tenkého střeva jsou pokryté záhyby nazývanými klky. Z povrchu sliznice vyčnívají do výšky asi 0,5–1,5 mm a jsou důkladně prokrvené. Potrava, jež se natráví ve střevní dutině, prochází do klků a jimi prostupují jednoduché živiny do mízních nebo krevních cév. Hladké svalstvo klků jim umožňuje se stahovat a roztahovat, čímž vstřebání živin urychlí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stane se nám osudným pád asteroidu, nebo si svůj konec způsobíme sami?

Zajímavosti
Věda

Vizualizace povrchu super-Země obíhající kolem Barnardovy hvězdy.

Vesmír

Varanovi při šplhání pomáhá nejen částečně chápavý ocas, ale také zvětšené šupiny na chodidlech.

Příroda

Start nosné rakety GSLV Mk.3, při kterém vynesla na oběžnou dráhu komunikační satelit.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907