Manévry černých kočovníků: Po stopách velkého stěhování havranů

10.11.2017 - Jaroslav Monte Kvasnica

Už dávno jsem si všiml, že lidé nemají rádi havrany, což se zřetelně projevuje už třeba v jejich přezdívce „ruský vlaštovky“. Havrani jsou předzvěstí zimy, krátkých dní a pochmurných večerů. Mě naopak vzdušný balet černomodrých letců od dětství fascinoval

Kalhotky, které vrány nemají -<p>Havran polní (Corvus frugilegus) je statný, černý, modrofialově lesklý pták. Starší jedinci mají lysý kořen zobáku. Je stejně velký jako vrána obecná, od níž se na první pohled liší peřím na nohách (tzv. kalhotky)</p>
Kalhotky, které vrány nemají -

Havran polní (Corvus frugilegus) je statný, černý, modrofialově lesklý pták. Starší jedinci mají lysý kořen zobáku. Je stejně velký jako vrána obecná, od níž se na první pohled liší peřím na nohách (tzv. kalhotky)


Reklama

Zatímco pro Evropany byli havrani (Corvus frugilegus) odedávna symbolem popravišť, hřbitovů a zimní sloty, například pro indiánské kmeny na Aljašce a na pobřeží severozápadní Kanady představovali symbol moudrosti a často byli zobrazováni jako totemová zvířata. Ne náhodou, vždyť, stejně jako všichni krkavcovití, patří k nejinteligentnějším zástupcům zvířecí říše.

Zima „našich“ havranů

V Česku hnízdí odhadem 2 600–3 600 párů havranů v několika koloniích. Známé lokality jsou kupříkladu Pátek nad Ohří (hnízdiště je havrany využíváno již od počátku 19. století) Veltrusy, Lovosice (obě lokality využívány už nejméně 120 let). Dále Pardubice (od r. 1936), Chrudim, Tábor (od r. 2005), Veselí nad Lužnicí, okolí Českých Budějovic. Populace havranů hnízdících v Česku odlétá v průběhu října na zimoviště v západní Francii.

Černočerné nálety

Česká republika však po odletu „českých“ havranů neosiří. Naopak, v říjnu se odehrává impozantní „havranizace“: přilétají k nám nesčetná havraní hejna z Polska, Běloruska a Ruska (někteří až z Uralu) a společně s nimi i kavky obecné (Corvus monedula). Odhady z nedávné doby udávaly, že v Česku zimují 2–4 miliony severských havranů a kavek, ale podrobný výzkum havraních nocovišť (především Renáty Fojtíkové) prokázal, že u nás zimuje maximálně půl milionu těchto černých ptáků.

TIP: Vrány a havrani: Poznáte rozdíl?

Odpověď na otázku: „Proč havrani a kavky nocují společně?“ neznáme. Máme jen několik hypotéz. V prvé řadě se předpokládalo, že ptáci využívají většího tepelného komfortu. Jenže Renáta Fojtíková experimentálně zjistila, že ptáci se při spánku nedotýkají – je mezi nimi vzdálenost minimálně 10 cm. Ani teorie, že vrstvy tlejícího trusu, které pokrývají zemi pod stromy nocovišť, odpuzují predátory, patrně neobstojí. Ornitologové Ward a Zahavi se domnívají, že havrani si při společném nocování vyměňují informace o zdrojích potravy. S ohledem na konzervatizmus havranů, kdy stejná hejnka prohledávají stále totožné lokality, ale ani tento názor nepůsobí věrohodně.

Živelná dynamika bouře

Havrani nocují společně na několika místech a před odletem na ně každodenně provádějí manévry, které výstižně popsal David Storch: „Přílet na nocoviště probíhá jako obrovský velkolepý rituál … Havrani, přilétající ve velkých hejnech z mnoha směrů, se nejprve shromáždí na některém místě dále od vlastního nocoviště, a potom přilétnou společně v gigantickém mraku, zatemňujícím oblohu. K obsazení vlastního nocoviště ale ještě zdaleka nedojde.

Některá hejna se usadí na okolní stromy, takže je dokonale obalí, zatímco jiná stále krouží ve vzduchu. V jednom okamžiku se snesou ke stromům obsypaným havrany a sedící havrani hromadně vzlétnou. … v jakýchsi rytmických vlnách se pomalu posouvají k nocovišti.

I na nocovišti však pokračuje toto dmutí, stoupání a klesání, vlny havranů se převalují nad lesem jako pára nad hrncem, větve stromů praskají pod tíhou desítek těl, a pak se naráz osvobozují, hejna provádějí ve vzduchu akrobatické tance, vše za ohlušujícího krákání. Je to živelná dynamika bouře, valícího se kouře, vodních vírů, chumelenice, lijáku.“

Na otázku, proč havrani „zbytečně“ vynakládají tolik energie, neznáme odpověď. Jejich chování je ještě pozoruhodnější, když vezmeme v potaz, že na nocoviště často přilétají ze vzdálenosti až 35 kilometrů a navíc za krátkého zimního dne, kdy je každá minuta potřebná pro hledání potravy.

Kam za havrany

Havrani zimující v Česku využívají jen několika (asi tuctu) nocovišť. Z nich dvě největší jsou: Nymburk – Babín (až 110 000 havranů a kavek) a Kralupy nad Vltavou (až 100 000 havranů). Další nocoviště poskytují útočiště menšímu počtu ptáků (kolem 20 000). Nejvýznamnějšími z nich jsou Židlochovice (největší moravské nocoviště, kde nocují „brněnští“ havrani) a Louny – Počedlice.


Přečtěte si

Jestliže se zajímáte o havrany, neměli byste přehlédnout skvělou knihu Petra Rákose: Korvína čili Kniha o havranech (Argo 2009). Zanícenou koláž ornitologických výzkumů, bajek, havraních inspirací i mytologie napsal Pavel Houser: Havrani (Triton 2004). 

  • Zdroj textu:

    Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907