Mangrovové lesy: Mizející poklad, který dokáže zadržet až čtyřikrát více uhlíku než deštné pralesy

19.11.2019 - Kateřina Kálal Kučerová

Mangrovové lesy jsou jedním z nejužitečnějších ekosystémů světa, který navíc dokáže živit nespočet rybářů. V Kambodži však mangrovové přírodní bohatství čelí nejen znečištění, ale také megalomanským developerským plánům. Místní se naštěstí nevzdávají a křehké rostlinky mangrovníků pěstují ve školkách

<p>Pod hladinou mangrovy vytvářejí zcela jedinečný ekosystém, který je domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb.</p>

Pod hladinou mangrovy vytvářejí zcela jedinečný ekosystém, který je domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb.


Reklama

Ačkoli to na první pohled vypadá jen jako změť křovin rostoucích v blátivé vodě, mangrovy jsou pro naši planetu pokladem. Mangrovové porosty se pyšní mimořádnou odolností a dokážou se vypořádat s opravdu tvrdými podmínkami – vysokou slaností, neustálou změnou výšky hladiny vody v důsledku přílivu a odlivu a na kyslík chudými půdami. Právem se jim přezdívá klenot moře. Na jihozápadě Kambodži v provincii Kampot ale těchto pozoruhodných stromů rychle ubývá… 

Stromy, které přinášejí život

„Když stoupla cena pozemků, řada lidí sem přišla a mangrovy si prostě zabrali. Pak je začali kácet a pozemky vysušovat,“ stýská si Sim Him, který je zakladatelem mangrovové školky pojmenované Kampot. 

Na mangrovech jsou do značné míry závislí rybáři. Prostor mezi kořeny těchto stromů je totiž domovem až pro 75 procent komerčně lovených ryb, které zde prožijí velkou část svého života. Totéž platí i pro další mořské živočichy, na kterých si rádi pochutnáváme. Stovky Kambodžanů už kvůli kácení mangrovů přišly o živobytí.

„Přicházíme o spoustu mangrovů. Zasahuje to všechny lidi, protože klesají příjmy v řadě oblastí. Přicházíme o zdroj potravy, ale nejen to. Tím, že se ničí porosty, klesá tu množství ryb. Když ztratíme mangrovy, ztratíme veškeré zdroje obživy,“ popisuje řetězec rozkladu rybář Neth Sen

Skupina aktivních Kambodžanů kvůli záchraně oblasti založila mangrovovou školku Kampot, kde pěstují mladé rostlinky mangrove. Když jsou sazenice dost velké a silné, putují do pobřežních vod, kde je lidé zasadí. Během sedmi let už lidé vysadili kolem 200 tisíc rostlinek. Situace na jihozápadě Kambodži se tak začala pomaličku zlepšovat.

Další rána pro mangrovy

„Ztratili jsme toho spoustu. Už tady vykáceli rozsáhlé oblasti mangrovů. Lovíme méně krabů, krevet, ryb. Bylo to ještě horší, než jsme začali mangrovy vysazovat. Trochu se to teď zlepšilo, ale stále to není jako před kácením,“ přibližuje situaci rybář Mith Sen

V okamžiku, kdy se věci mění k lepšímu, ale mangrovy na jihozápadě Kambodži čelí další závažné hrozbě. Pokud se opravdu zrealizují ambiciózní plány, kterým nahrává ekonomický růst v zemi, padne pětadvacet kilometrů dlouhý pás mangrovů Trapeang Sangke za oběť developerským projektům. Investoři zde hodlají mangrovy vykácet, půdu vysušit a na tomto místě vybudovat golfové hřiště, klub jezdeckého póla, jacht klub, nejméně dva plážové rezorty a také přístaviště trajektů. Stavba se sice zatím ještě nerozjela na plné obrátky, už teď ale místní pociťují důsledky. Mladé sazeničky ve školce začaly umírat a míra jejich přežití po vysazení do mangrovů klesla z 95 % na pouhých 30 %. 

Ještě není rozhodnuto

Rozsáhlý developerský projekt má sice přinést práci stovkám lidí, jenže pro životní prostředí to bude obrovská ztráta. Mangrovy fungují jako perfektní obrana před erozí půdy, údery hurikánů a tajfunů a co víc – tyhle nenápadné porosty dokážou zadržet až čtyřikrát více uhlíku než tropické deštné lesy, o nichž se říká, že jsou plícemi planety.

TIP: Živá poušť umírá: Chilskou poušť Atacama drancuje těžba lithia

„Mangrovové půdy jsou bohaté na uhlík a kácení stromů proto přispívá ke zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Zároveň jsou velmi podstatné pro zachování biodiverzity. Je to úžasná školka pro ryby a další vodní živočichy. Proto jsou naprosto klíčové pro život na pobřeží,“ říká ředitel rozvoje ochranářské organizace Wildlife Alliance Thomas Gray. Projekt výstavby, který zničí mangrovy, zatím ještě nebyl schválen v plném rozsahu. Zatím se tedy Sim Him a jeho přátelé nevzdávají a dál sází další a další rostlinky, aby zdejší přírodní prostředí zachránili. 

Stromy celého světa

Mangrovy se vyskytují především na východním pobřeží Střední Ameriky a Floridy, dále na pobřeží tropické Afriky a jihovýchodní Asie, od Nové Guineje až po Nový Zéland.


Na pomezí sladké a slané vody

Mangrovy rostou v takzvaných brakických vodách, což jsou zejména oblasti u ústí řek, kde se mísí sladká a slaná voda. Různé druhy mangrove dokážou žít jak v tomto mixu sladké a slané vody, tak v čisté mořské vodě, jejíž slanost se pohybuje kolem 3 až 4 % a dokonce v místech, kde salinita dosahuje dvojnásobku míry slanosti v oceánech (tedy cca 8 %). V roce 2000 pokrývaly mangrovové lesy plochu bezmála 140 tisíc kilometrů čtverečních ve více než stovce zemí světa.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stoupající hladiny způsobí ve městech škody, jejichž očekávaná výše dosáhne do konce století desítek trilionů korun.

Zajímavosti
Věda
Historie

Rekonstrukce hrubého vzhledu magnetického pole Slunce. Je zřejmé, že jde o velmi komplikovaný magnet

Vesmír

Menší obrázky ukazují, jak karty vidíme my, a větší, jak je vidí včely.

Zajímavosti

Příslušníci Local Defence Volunteers - konkrétně tito muži bojovali proti Němcům už v Belgii za Velké války

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907