Manželka Hitlerova tajemníka: Věřila v polygamii ve jménu rasové čistoty

14.03.2022 - Adam Ervin

Dvě ženy a jeden muž. To ve většině případů nedělá dobrotu. Ne však v rodině Hitlerovy „hnědé eminence“ Martina Bormanna. Přitom propagátorem života v polygamii nebyl ani tak on jako jeho manželka!

<p>Cílem Gerdina pojetí polygamie mělo být plození dětí, nikoliv nevázaný sex! Hitler si jí velmi vážil a často ji s manželem zval k sobě na večeře do Berghofu.</p>

Cílem Gerdina pojetí polygamie mělo být plození dětí, nikoliv nevázaný sex! Hitler si jí velmi vážil a často ji s manželem zval k sobě na večeře do Berghofu.


Reklama

Starat se o domácnost a plodit děti. K tomu snášet přezíravé až násilnické chování svého manžela. A také jeho četné milenky, které se před ní ani nepokouší utajit. Ona štíhlá, vysoká a klasicky krásná, on o hlavu menší, robustní a hulvátský. Když se křehká a půvabná žena Hitlerova osobního tajemníka Martina Bormanna výjimečně objeví ve společnosti, stojí raději mlčky stranou. Jakou bolest asi tají za zdmi manželova domu? 

Tak vnímá Gerdu Bormannovou většina z těch, kteří ji občas vídají na večeřích u Hitlera. Jak hluboce se však mýlí! Gerda je po boku svého manžela šťastná a nesmírně jej miluje. Stejně jako on ji. A že má milenky, kterými se před ní netají? Proč by to dělal? Vždyť jeho žena je velkou propagátorkou polygamie a krásky mu posílá přímo do postele. Je přece povinností „rasově čistých“ německých mužů plodit děti. Jenže když ono to s jedinou ženou jde tak zoufale pomalu…

Nacistická kráska a zvíře

Gerdin otec Walter Buch má v nacistické hierarchii vysoké postavení. Předsedá Vyšetřovací a smírčí komisi říšského vedení NSDAP. Jeho úkolem je řešit spory uvnitř strany. Toto poslání mu později vynese nepřátelství spousty vlivných lidí, včetně vlastního zetě. Koncem dvacátých let však patří k důležitým Hitlerovým nohsledům. Mnozí podezřívali Bormanna, že si jeho dceru vyhlédl, aby byl blíž „vůdci“. Opak však byl pravdou. Gerda si vyhlédla jeho.

Je jí devatenáct, když na přelomu let 1928 a 1929 s rodiči a sourozenci navštíví stranické shromáždění v cirkusu Krone, aby si vyslechla Hitlerovu řeč. Tady poprvé spatří o devět let staršího Martina Bormanna, celkem nevýznamného nacistického funkcionáře. Tehdy vedl podpůrnou pokladnu, která vyplácela rentu zraněným bojovníkům SA. V blízkosti Hitlera překypoval šarmem, což na Gerdu udělalo hluboký dojem. 

Bormanna však její ostýchavý zamilovaný pohled nechává zcela chladným. Gerda si musí až u otce vymoci, aby mladíka pozval na oběd. Otec není z volby své dcery vůbec nadšený. Bormann nemá dobrou pověst. Je hrubý a bezohledný a proslul také četnými milostnými aférami. Pozvání však přece přijde a dokonce se pravidelně opakuje. V září roku 1929 se slaví svatba a za svědka jde samotný Hitler. Sedm měsíců po ní se manželům Bormannovým narodí první syn Adolf Martin, pojmenovaný na počest Hitlera, který se ujímá role kmotra. Gerda svému muži porodí celkem deset dětí, z nichž devět se dožije konce války. 

Zatímco paní Bormannová se stará o domácnost a potomky, Bormann tráví co nejvíce času v ústředí strany, aby mu snad neunikla příležitost k povýšení. Když už je doma a výjimečně pozve hosty, ti stranou kritizují jeho hrubé zacházení s manželkou. Jeden z nich si poznamená: „Dcera, podobná svému otci zjevem i jemnou, zdrženlivou a ušlechtilou povahou, je svázána s jedním z nejbrutálnějších mužů, jemuž činí potěšení, že před cizími lidmi svou manželku ponižuje a jedná s ní jako s podřízenou bytostí.“ Jak však vyplývá z Gerdiných obdivných dopisů, vzhlížet ke svému manželovi bylo jejím celoživotním dobrovolným posláním. A ze vzájemné korespondence také víme, že Bormann svou ženu velmi miloval. I když na veřejnosti působil jako tyran a uzurpátor, který s manželkou nakládá hůř než s posluhovačkou, když Gerda jednou onemocněla, psal jí: „Kdybych alespoň mohl být u tebe a ošetřovat tě – nosit ti pití, včas ti přehodit župan, aby ses nenastydla, dávat ti obklady, ovinout tě láskou tak, aby ses už jenom tím uzdravila.“

Jedna žena nestačí

Bormann se mimomanželskými vztahy nijak netají a to vzbuzuje pobouření zvláště u ctnostných paniček nacistických pohlavárů. A navíc: své aférky se ani nesnaží skrývat před vlastní ženou! Jenže paní Borman­nová má v tomto směru zcela netradiční postoje. S dlouholetou milenkou svého muže si náramně rozumí. Je jí divadelní herečka Manja Behrensová. V polovině třicátých let si zahrála ve dvou filmech a stala se z ní populární hvězda.

Bormann o průběhu tohoto vztahu svou ženu podrobně informuje už od samého počátku, jak víme z jejich vzájemné korespondence: „Ty víš, že mezi mnou a M. nebylo dlouho nic, jen jsem ji shledával atraktivní… když jsem se s ní loni v říjnu opět setkal, moc mě to potěšilo. Nedovedeš si představit, jak jsem byl bez sebe radostí. Nesmírně mě přitahovala. Přes její zdráhání jsem ji políbil… šíleně jsem se do ní zamiloval a pak zařídil, abych se s ní často viděl, a přes její odpor jsem ji svedl. Znáš sílu mé vůle, proti ní nemohla dlouho bojovat. Teď patří mně a já, šťastný chlapík, se cítím dvojnásobně a neuvěřitelně šťastně ženatý. Co soudíš, drahá, o svém bláznivém muži? Nedovedeš si, miláčku, představit, jak jsem s vámi oběma šťastný.“

Spokojená byla podle všeho i Gerda. Tento koncept přesně zapadal do jejích představ o manželství. Podle ní totiž nemá monogamie v nacistickém světě místo a propaguje zavedení polygamie. O Manje svému muži píše: „Mně je M. tak sympatická, že bych se nikdy nemohla hněvat. I všechny děti ji mají moc rády. Je také mnohem lepší hospodyně než já. Když byla posledně v Pullachu, pomáhala mi při balení celé bílé porcelánové soupravy. Ani jediný kus se při dopravě nerozbil!“

V jiném dopisu Martin Bormann své ženě vzkazuje: „Milá holčičko! Právě jsem mluvil s M. Ptala se, zda jsi dobře dojela, a zdůraznila, že se jí strašně stýská. Řekl jsem jí, že je milé, milované koťátko a že by měla zase brzy zajet do Obersalzbergu. Kdyby tam zůstala déle, také bych zas přijel.“

Gerdě vyhovuje toto pojetí manželství kvůli co nejrychlejšímu plození dětí. Jak píše v jednom z dopisů: „Musíš dávat pozor jen na to, aby M. měla dítě v jednom roce a já v příštím, tak, abys měl po svém boku stále jednu čilou ženu. Pak shromáždíme všechny děti v domě ve Schluchsee a budeme žít spolu. A žena, která nebude mít právě dítě, bude moci být vždy s tebou na Obersalzbergu nebo v Berlíně…“

Gerda jde ještě dál. Přemýšlí, jak tento systém polygamie po válce zavést v celé říši. Říká mu „manželství sloužící potřebám národa“. Každý muž by podle ní měl mít nárok na více manželství, stejně jako každá manželka na svou vlastní domácnost. Manžel by k ní měl docházet každý druhý týden. Cílem tohoto pojetí je však plození dětí, nikoliv nevázaný sex! Vzorem jí je polygamie v islámu. Odmítá diskriminaci neprovdaných matek a nemanželských dětí. Chce také úplně zakázat pojem manželská nevěra. Své myšlenky však stačí uvést do praxe jen ve svém vlastním životě. Zbytek „překazí“ prohraná válka. 

Poválečný osud

Po válce si Gerda změní jméno na Bergmannová a i s dětmi prchá do severní Itálie, kde svůj osud odevzdává do rukou americké armády. Záhy u ní však propukne zhoubná rakovina žaludku. O konci svého manžela nemá žádné informace, stejně jako většina světa. Gerda umírá 23. března 1946 v pouhých sedmatřiceti letech. Její děti dostane do opatrování katolický kněz, který ji provázel posledními týdny života. Vychová je pěstounská rodina v jižním Tyrolsku.

TIP: Děti vzala s sebou: Byla Magda Goebbelsová oběť doby, či krutá vražedkyně?

Po Martinu Bormannovi vytrvale pátrají lovci nacistů. Až v roce 1972 jsou v Berlíně nalezeny ostatky, jejichž totožnost později potvrdí genetické testy. Jak se ukázalo, spáchal sebevraždu už 2. května 1945. Podobný únik ze světa plánoval i pro svou početnou rodinu, stejně jako Joseph Goebbels. Své přání však už nestačil manželce sdělit. A Manja? Dožije se úctyhodných osmaosmdesáti let a až téměř do své smrti hraje s velkým úspěchem v divadle.  

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907