Marie Ernestina z Eggenberku: Nejchytřejší šlechtična českého baroka

22.12.2019 - Kristina Popelka

Urozená dáma, která netoužila po lesku a nádheře vídeňského dvora a dala přednost domáckému prostředí venkovské rezidence

<p>Díky své sečtělosti a moudrosti byla tato šlechtična později nazvána „druhou Pallas Athénou“.</p>

Díky své sečtělosti a moudrosti byla tato šlechtična později nazvána „druhou Pallas Athénou“.


Reklama

Když Marie Ernestina zesnula, zavlály smuteční prapory, rozezněly se zvony a do Českého Krumlova začaly přicházet kondolence z celé Evropy. Nechyběly ani projevy soustrasti ze strany říšských kurfiřtů a řady dalších význačných dvorů. Jednu z nich podepsal a zapečetil pruský král Bedřich Vilém. Ernestina zemřela ovdovělá a bezdětná jako poslední členka české větve rodu Eggenberků. Veškerý majetek odkázala svému jedinému žijícímu přímému příbuznému v mužské linii, synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenberka, a jméno Eggenberk jejím odchodem prakticky zmizelo z jeviště dějin.

Jediná rodina, kterou měla, byla ta, ze které vzešla – Schwarzenberkové. K Eggenberkům, k nimž se provdala, si nikdy srdečné vazby nevytvořila. Před jejich rodinným pohřebištěm ve Štýrském Hradci dala přednost poslednímu odpočinku po boku svého otce ve schwarzenberské rodinné hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni. Ve stejné rakvi, ve které spal věčným spánkem už skoro patnáct let její milovaný bratr Ferdinand.

Knížecí dcera

Marie Ernestina se narodila v roce 1649 jako nejstarší dcera Jana Adolfa I. knížete ze Schwarzenberka a jeho manželky Justiny hraběnky ze Starhemberka. Přestože z manželského svazku jejích rodičů vzešlo celkem sedm dětí, byla spolu se svým o tři roky mladším bratrem Ferdinandem jediná, kdo překonal dětský věk a dožil se dospělosti.

Je nasnadě, že Marie Ernestina byla více než žádanou partií. Nedochovalo se mnoho zpráv o její kráse, ale v době sňatků z rozumu, kdy se žena poměřovala především podle výše věna, na vzhledu vlastně příliš nezáleželo. Čím však Marie Ernestina beze sporu oplývala, byl intelekt. V ničem si nezadala se svým otcem, který plynně hovořil a psal pěti jazyky (česky se ovšem pro pokročilý věk nestihl naučit) a z jehož dopisů čiší obdivuhodný přehled v mnoha oblastech. Díky své sečtělosti a moudrosti byla tato šlechtična později nazvána dcerou bohyně moudrosti, „druhou Pallas Athénou“. O to větší bylo překvapení vídeňské společnosti, když padla při výběru ženicha volba na Jana Kristiána z Eggenberku.

Jan Kristián sídlil na Českém Krumlově, kam si krátce po uzavření sňatku přivedl i svou mladou manželku. Nezastával politické funkce u dvora a neměl zájem ani o diplomatickou kariéru. Možná právě absence touhy po moci a upřednostňování života v ústraní se staly hlavními důvody, proč ve Vídni panovaly pochybnosti o jeho duševním zdraví. Ve skutečnosti nebylo po sníženém intelektu ani stopy a nový knížecí pár upnul veškeré síly ke správě panství a k budování své rezidence. Dá se říct, že na sklonku eggenberské éry Český Krumlov naposledy ožil ruchem skutečného velmožského dvora

Stánek múz

Jak Jan Kristián, tak Marie Ernestina vynikali láskou k múzám a na jejich podporu byli ochotni vynakládat nemalé prostředky. Vedle dvorního malíře tak bylo na krumlovských nádvořích možné potkat členy dvorní kapely, v níž po určitou dobu působil italský kastrát jménem Maisel, a rovněž herce ze stálého divadelního ansáblu. Dvorní kapela patřila v případě vysoké šlechty k běžnému bontónu, neboť hráči byli využívání každodenně – jak při běžných činnostech, jakými bylo stolování a bohoslužby, tak při významných událostech – příjezdech a odjezdech vrchnosti, slavnostech, honech.

Provozování vlastního divadla však již zcela obvyklé nebylo a svědčilo o vysoké kulturní úrovni, které Český Krumlov pod vládou Jana Kristiána a Marie Ernestiny dosáhl. Láska k hudbě a divadlu se odrazila i v odběru pravidelného zpravodaje o operních novinkách a italském hudebním světě, s nímž manželé udržovali kontakt při cestách na své panství Gradisca v dnešní Itálii.

TIP: Pavlína ze Schwarzenberku: Krátký život okouzlující kněžny

Zdaleka největší vášní však byly pro Marii Ernestinu knihy. Kněžna z Eggenberku byla vášnivou čtenářkou a v jistém smyslu i zapálenou knihovnicí. Fond zámecké knihovny osobně roztřídila podle jazyků a pravidelně jej obohacovala zejména o italská a francouzská díla včetně překladů antických autorů. Jednotlivé svazky nechávala svázat do desek z jemného bílého pergamenu a opatřit supralibros s iniciálami ME. Jí pořízené knihy jsou tak i po několika staletích v rámci knihovny nezaměnitelné. Ernestina však nezůstávala pouze u péče o knihy, lze s jistotou předpokládat, že valnou většinu z nich také přečetla. Pozoruhodné je, že si sama vyzkoušela i roli překladatelky. V rodinném archivu je uložen její vlastnoručně vyhotovený překlad vybraných listů římského filosofa Senecy z francouzštiny do němčiny.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cesta ke špicberskému souostroví byla velmi komplikovaná. Skutečné problémy však tehdy Italii teprve čekaly.

Zajímavosti
Zajímavosti

Dávné značky (ve výřezu) ve starém kostele měly chránit před čarodějnicemi a černou magií.

Věda
Vesmír
Historie

„Plavit se“ umí i gekoni

Indický oceán z Madagaskaru na Andamanské ostrovy přepluli před 6 miliony předci gekonů felsuma andamanská (Phelsuma andamanense). Na přírodním voru se plavili více než 5 000 kilometrů. Dnes jsou v Bengálském zálivu jedinými zástupci felsum. Jejich nejbližší příbuzní žijí stále v „domovině předků“ na jihozápadě Indického oceánu. 

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907