Pavlína ze Schwarzenberku: Krátký život okouzlující kněžny

Paulina Karolina Iris d’Arenberg d’Aerschot se narodila 2. září 1774 jako nejstarší dítě vévody Ludvíka Engelberta z Arenberku a Louisy Pauliny rozené vévodkyně de Brancas-Villars, hraběnky z Lauraguais. Dětství a rané mládí prožila na zámku Heverlé na území dnešní Belgie. 

Pavlíně se dostalo klasického vzdělání dcerky ze vznešené rodiny. To sestávalo z výuky cizích jazyků, krasopisu, kreslení, hudby, tance, jízdy na koni a katechismu a obvykle bylo zakončeno cestou po Evropě. V Pavlínině případě byla tato poznávací cesta korunována několikaměsíčním pobytem v raně revoluční Paříži.

Deník, který si mladá Pavlína v této době vedla, dobře dokládá její hluboký zájem o umění a kulturu bydlení, jenž ji pak provázel po celý život. Záliba v dekorativnosti zcela převládla nad zájmem o dějiny a historické monumenty a Pavlína si do svého deníku zapsala: „Pokud se mě týče, zříceniny nemám vůbec ráda. Hezké chaloupky, bublající potoky, ovečky a květiny mi udělají mnohem větší radost a potěší mé srdce více než zříceniny, jezera, sochy a cypřiše.“ 

Šťastné manželství

Během svého dospívání Pavlína pravděpodobně nikdy nepomyslela na to, že by se stala manželkou jednoho z nejbohatších středoevropských magnátů. Od Josefa Jana Nepomuka knížete ze Schwarzenberku (1769–1833), jehož si Pavlína nakonec vzala, se totiž očekával spíše sňatek s některou z příslušnic říšské šlechty, jak bylo v oné době pro šlechtice jeho postavení obvyklé. Ačkoliv se jednalo o klasický sňatek z rozumu, jevil se manželský svazek Pavlíny s Josefem od samého počátku jako šťastný.

Poslední ples

Nečekaná smrt zastihla Pavlínu na plese, jenž v Paříži na počest Napoleonova sňatku s habsburskou princeznou Marií Louisou pořádal rakouský velvyslanec a shodou okolností také Pavlínin švagr Karel Schwarzenberk.

Psalo se datum 1. července 1810, byl krásný den a nikdo netušil, že právě tento honosný bál, který byl jednou z mnoha festivit oslavujících Napoleonovo spojenectví s Rakouskem, skončí tragédií. Během požáru, který vypukl od převržené svíčky a rychle se rozšířil, zahynula Pavlína pod zříceným stropem. Snažila se najít a zachránit své dvě dcery, s nimiž se na ples vypravila. Ironií osudu byly již obě mladé dívky v okamžiku, kdy jejich matka zemřela v plamenech, mimo nebezpečí. Jedna vyvázla nezraněná, druhá sice s popáleninami, ale zcela mimo ohrožení života.

TIP: Tajemná Eleonora ze Schwarzenberka: Nevěrnice, upírka či oběť klepů?

Ovdovělý Josef se už podruhé neoženil, i když svou manželku přežil o více než dvacet let, a výchovy devíti sirotků se ujala jeho sestra Eleonora Žofie. Ta totiž zůstala svobodná a úlohy „náhradní matky“ se mohla zhostit na plný úvazek. Celá rodina Pavlíninu památku pečlivě střežila a její pozůstalost je tak dnes vedle její sebrané korespondence a účetního materiálu tvořena i novinovými výstřižky a dalšími zprávami, které ve výročí jejího úmrtí připomínaly výjimečnou osobnost a tragický konec této šlechtičny.