Pavlína ze Schwarzenberku: Krátký život okouzlující kněžny
Pavlína ze Schwarzenberku byla ztělesněním ideální aristokratky. Krásná a vzdělaná dáma dokázala s grácií sobě vlastní skloubit roli oddané manželky, starostlivé matky i nadané umělkyně. Tragédie, která na pařížském plese předčasně ukončila Pavlínin život, znamenala pro její okolí nenahraditelnou ztrátu
Paulina Karolina Iris d’Arenberg d’Aerschot se narodila 2. září 1774 jako nejstarší dítě vévody Ludvíka Engelberta z Arenberku a Louisy Pauliny rozené vévodkyně de Brancas-Villars, hraběnky z Lauraguais. Dětství a rané mládí prožila na zámku Heverlé na území dnešní Belgie.
Pavlíně se dostalo klasického vzdělání dcerky ze vznešené rodiny. To sestávalo z výuky cizích jazyků, krasopisu, kreslení, hudby, tance, jízdy na koni a katechismu a obvykle bylo zakončeno cestou po Evropě. V Pavlínině případě byla tato poznávací cesta korunována několikaměsíčním pobytem v raně revoluční Paříži.
Deník, který si mladá Pavlína v této době vedla, dobře dokládá její hluboký zájem o umění a kulturu bydlení, jenž ji pak provázel po celý život. Záliba v dekorativnosti zcela převládla nad zájmem o dějiny a historické monumenty a Pavlína si do svého deníku zapsala: „Pokud se mě týče, zříceniny nemám vůbec ráda. Hezké chaloupky, bublající potoky, ovečky a květiny mi udělají mnohem větší radost a potěší mé srdce více než zříceniny, jezera, sochy a cypřiše.“
Šťastné manželství
Během svého dospívání Pavlína pravděpodobně nikdy nepomyslela na to, že by se stala manželkou jednoho z nejbohatších středoevropských magnátů. Od Josefa Jana Nepomuka knížete ze Schwarzenberku (1769–1833), jehož si Pavlína nakonec vzala, se totiž očekával spíše sňatek s některou z příslušnic říšské šlechty, jak bylo v oné době pro šlechtice jeho postavení obvyklé. Ačkoliv se jednalo o klasický sňatek z rozumu, jevil se manželský svazek Pavlíny s Josefem od samého počátku jako šťastný.
Poslední ples
Nečekaná smrt zastihla Pavlínu na plese, jenž v Paříži na počest Napoleonova sňatku s habsburskou princeznou Marií Louisou pořádal rakouský velvyslanec a shodou okolností také Pavlínin švagr Karel Schwarzenberk.
Psalo se datum 1. července 1810, byl krásný den a nikdo netušil, že právě tento honosný bál, který byl jednou z mnoha festivit oslavujících Napoleonovo spojenectví s Rakouskem, skončí tragédií. Během požáru, který vypukl od převržené svíčky a rychle se rozšířil, zahynula Pavlína pod zříceným stropem. Snažila se najít a zachránit své dvě dcery, s nimiž se na ples vypravila. Ironií osudu byly již obě mladé dívky v okamžiku, kdy jejich matka zemřela v plamenech, mimo nebezpečí. Jedna vyvázla nezraněná, druhá sice s popáleninami, ale zcela mimo ohrožení života.
TIP: Tajemná Eleonora ze Schwarzenberka: Nevěrnice, upírka či oběť klepů?
Ovdovělý Josef se už podruhé neoženil, i když svou manželku přežil o více než dvacet let, a výchovy devíti sirotků se ujala jeho sestra Eleonora Žofie. Ta totiž zůstala svobodná a úlohy „náhradní matky“ se mohla zhostit na plný úvazek. Celá rodina Pavlíninu památku pečlivě střežila a její pozůstalost je tak dnes vedle její sebrané korespondence a účetního materiálu tvořena i novinovými výstřižky a dalšími zprávami, které ve výročí jejího úmrtí připomínaly výjimečnou osobnost a tragický konec této šlechtičny.
