Marie Thurn und Taxis-Hohenlohe: Společenský život italské kněžny na českém zámečku

11.06.2021 - Jana Ládyová

K nejpozoruhodnějším dámám spjatým se zámkem Loučeň patří bezesporu Marie Thurn und Taxis-Hohenlohe. Pocházela z Benátek, tam a na hradě Duino u Terstu strávila své dětství.

<p><strong>Marie Thurn und Taxis-Hohenlohe</strong> (1855–1934) se narodila v Benátkách. Po seznámení s <strong>Alexandrem Janem Vincencem</strong> (1851–1939) z loučeňského zámku se rozhodla stát se jeho ženou a přestěhovala se z italského zámku Duino do české vesničky jménem Loučeň. </p>

Marie Thurn und Taxis-Hohenlohe (1855–1934) se narodila v Benátkách. Po seznámení s Alexandrem Janem Vincencem (1851–1939) z loučeňského zámku se rozhodla stát se jeho ženou a přestěhovala se z italského zámku Duino do české vesničky jménem Loučeň. 


Reklama

Mimořádně vzdělaná aristokratka se domluvila šesti jazyky, česky se však nikdy nenaučila. Ve dvaceti letech se provdala za svého vzdáleného příbuzného Alexandra Jana z Thurn-Taxisu, syna majitele zámku Loučeň, s nímž měla tři syny. Alexandr se do ní zamiloval, protože byla krásná a skvěle jezdila na koni. Ženit se z lásky v té době ve šlechtických kruzích nebylo vůbec běžné. Marie podobně jako manžel, který byl výborným houslistou a muzicíroval i s Bedřichem Smetanou, milovala hudbu i literaturu. Sama také literárně tvořila, byla i nadanou malířkou a sochařkou, ateliér měla v podkroví zámku.

Pohostinná Marie

Krátce žili mladí manželé v blízkých Mcelích, kde se stále něco slavilo. Po smrti Alexandrova otce se pak přestěhovali na Loučeň. A pokud nebyli na cestách, bylo veselo i tam. Marie byla známá svou pohostinností. Zvala významné osobnosti z uměleckých a společenských kruhů. K návštěvníkům patřil spisovatel Mark Twain či Eliška Krásnohorská, z Jabkenic sem zajížděl stárnoucí Bedřich Smetana, jehož zeť tu byl nadlesní, hostovalo tu i České a Pražské kvarteto. Jan Evangelista Purkyně tu na dálku řídil vybudování zámeckého parku, František Křižík zámek elektrifikoval. Dvakrát sem zavítal i básník R. M. Rilke. Marie k němu měla mateřský vztah a nezištně mu poskytovala zázemí pro jeho tvorbu nejen na loučeňském zámku, ale též ve svém paláci v Benátkách či na hradě Duino. Za první světové války byl dokonce díky její intervenci osvobozen od aktivní vojenské služby a přeložen do válečného tiskového střediska ve Vídni.

TIP: Pavlína ze Schwarzenberku: Krátký život okouzlující kněžny

Marie později vzpomínala na jejich první setkání v Paříži. Znala jeho knihy, a tak na něj byla zvědavá. Zažila totální zklamání. Nelíbil se jí, byl malý a nepříliš hezký. Nicméně Rilke to se ženami, obzvláště těmi staršími uměl a Marii si brzy získal. Měl se u ní jak v bavlnce, starala se o něj přímo ukázkově. A on se jí odměnil! Věnoval jí své vrcholné dílo – Elegie z Duina. Spolu také cestovali po Evropě, jistě na Mariiny útraty. Přátelství pak přetrvalo až do jeho smrti v roce 1926, Marie ho přežila o osm let…

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Středobod areálu obývaného oneidskou komunitou tvořil cihlový zámeček, kde se odehrávala většina společenských aktivit. (foto: Wikimedia Commons, New York Public Library, CC0)

Zajímavosti

Řepeň durkoman roste na vlhkých polích, špatně odvodněných loukách, dočasně obnažených dnech rybníků, jezer a řek, lze ji nalézt v příkopech cest i blízko lidských sídel. (foto: Wikimedia Commons, Stefan.lefnaerCC BY-SA 4.0)

Věda

Na základě rentgenových snímků a počítačové tomografie jeho mumie vědci předpokládají, že Tutanchamon nejspíš dopadal při chůzi na patu a potřeboval oporu hůlky. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, Michael BareraCC BY-SA 4.0)

Historie

Start Ariane 1 nesoucí kosmickou loď ESA Giotto, 2. července 1985. (foto: ESACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Operace v hustě obydleném městském prostředí jsou jedněmi z nejnáročnějších vůbec. Brazilské favely poté představují skutečnou městskou džungli, kde policisté navíc musí brát ohledy i na bezpečnost civilních obyvatel. (foto: Wikimedia Commons, Governo do Rio de Janeiro, Marcelo HornCC BY 2.0)

Válka

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907