Kateřina Vilemína Zaháňská: „Paní kněžna“ z ratibořického zámku
S Ratibořicemi je díky Babičce Boženy Němcové neodmyslitelně spjatá postava paní kněžny. Nebyla to však pouze literární postava...
Poněvadž byla vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská (1781–1839) příznivě nakloněna budoucí slavné spisovatelce a do konce svého života ji podporovala, vznikly domněnky, že by snad mohla být její biologickou matkou. Tyto teorie se ukázaly jako liché.
U její mladší sestry Dorothey však vyvráceny nebyly. „Paní kněžna“ tedy mohla být podle některých indicií tetou Barunky Panklové alias Boženy Němcové. Vilemína vyrůstala spolu s mladšími sestrami v rodině svého otce, vévody Petra Birona. Jeho žena se o dcery moc nezajímala, často cestovala, užívala si života.
Vilemína vynikala krásou, vzděláním, kultivovaností i přirozeným taktem. Oslnila řadu evropských aristokratů i politiků a ve svých salonech se netajila svými politickými názory.
Osudový Metternich
V osobním životě si však štěstí příliš neužila. Všechna tři její manželství skončila rozvodem. Své jediné dítě dceru Gustavu porodila v roce 1800 v Hamburku. Holčička byla adoptována šlechtickou rodinou, čehož později Vilemína trpce litovala. Tajný porod byl mimořádně komplikovaný a po něm už vévodkyně nemohla mít další děti.
Jejím osudovým mužem se stal známý sukničkář kníže Klemens Metternich. Poprvé se viděli roku 1801 v Drážďanech, kde zastával funkci velvyslance. Vilemína ho doslova uchvátila! Nezískal ji ale hned, dokonce ani při dalším setkání v Berlíně roku 1803. Povedlo se mu to až o deset let později v Ratibořicích.
Vilemína totiž nesnášela Napoleona a přesvědčila Metternicha, aby se Rakousko zapojilo do protinapoleonské koalice. A na oplátku zase Metternich přesvědčil ji, aby se stala jeho milenkou. Jenže Vilemína chtěla po čase víc! Navrhla mu, aby se rozvedl a oženil s ní. To ale nemohl Metternich své mimořádně tolerantní manželce Eleonoře Kounicové, vnučce kancléře Marie Terezie, udělat! Díky ní se vyšvihl do vídeňské dvorní společnosti. A tak Vilemína po čase vztah s Metternichem k jeho velké lítosti raději ukončila. A aby předešla pomluvám, rozhodla se, že se znovu vdá. I s tímto manželem se rozvedla, i když přáteli zůstali až do její smrti v roce 1839.
Na všech svých panstvích byla vévodkyně velice oblíbená. V Ratibořicích se prý často procházela po parku a občas se se svými poddanými dávala do řeči. Své problémy ale s nimi neřešila, ani je nezvala na zámek, jak to idylicky popisuje Božena Němcová…
