Barunčino tajemství: Nad původem Boženy Němcové visí dodnes otazníky

15.06.2017 - Josef Veselý

Kolem narození Boženy Němcové se neustále vynořují nové a nové informace. Jak to tedy bylo s Barunkou doopravdy?

Dětství Boženy Němcové -<p>Barbora Panklová byla ve skutečnosti o dva nebo o tři roky starší</p>
Dětství Boženy Němcové -

Barbora Panklová byla ve skutečnosti o dva nebo o tři roky starší


Reklama

Barbora Novotná, později provdaná jako Němcová, se měla údajně narodit 4. února 1820 ve Vídni teprve čtrnáctileté Janě Barboře Terezii Novotné. Ta byla zaměstnána jako služka ve vinárně své tety Barbory, kde se seznámila s panským kočím Johannem Panklem, který byl Barbořiným otcem. Nakonec ale vyšla najevo záměna jmen dvou sester a z nezletilé čtrnáctileté matky byla najednou jednadvacetiletá dívka.

Počátek nesrovnalostí

7. srpna Léta Páně 1820 měli v České Skalici svatbu Johann Pankel z Gainfarnu u Vídně, katolík, 26 let starý, a Terezie Novotná, narozená v Kladsku, katolička, dvacet jeden rok stará, svobodná,“ říká svatební záznam. V pracovní smlouvě, která byla uzavřena mezi náchodským panským úřadem a Terezií, datované 3. července 1820 (tedy měsíc před svatbou Panklových), se o Terezce mluví už jako o Panklově ženě.

„Žena kočího Johanna Pankla zůstane nadále pod dohledem správcové v Ratibořicích jako panská pradlena. Jako roční mzda bude jí a jedné jí povolení služebné od prvního dne měsíce předepsáno: na penězích 100 zlatých, dále na pšenici, na žitě, ječmeni, soli, řepě, bramborách, tvrdém dřevě, měkkém dřevě, černém uhlí, bude prát prádlo zámeckých hostů za úhradu a že roční vyrovnání bude provedeno v penězích.“ Že by se tedy Tereza s Janem vzali už předtím a proběhla tak tajná svatba, o které ve svých dílech psala Božena Němcová?

A to není samozřejmě jediná nesrovnalost. Těch se v životě Boženy Němcové objevuje celá řada. Vše začíná už jejím narozením. Matriční záznam z fary kostela Nejsvětější Trojice ve Vídni udává datum křtu 5. února 1820. Páter Herrman Praxmarer do matričního záznamu dále uvedl bydliště matky „Alservorstadt číslo 206“, křestní jméno dítěte „Barbara“, vyznání „katolické“, pohlaví u manželských dětí „proškrtnuto“, pohlaví „ženské“, jméno otce „nevyplněno“, jméno matky „Theresia, des Georg Nowotny Tochter,“ jméno kmotry „Barbara Hauptmann, bürgerliche Gastgeberin“. Do rubriky určené pro poznámky uvedl Praxmarer jméno porodní báby „Regina Gutmann. Číslo 209, na faře“.

Rok sem rok tam

Skutečně závažných otázek kolem data narození Barbory Panklové je víc. Objevily se při Barunčině nástupu do školy, při příchodu na zámek ve Chvalkovicích, během dospívání, i při svatbě. Božena Němcová, jak dokazují přímé i nepřímé důkazy, byla ve skutečnosti o několik let starší, než o ní tvrdí zápis ve vídeňské matrice. Na začátku léta 1820 přijela vévodkyně Kateřina Vilemína Bedřiška Zaháňská spolu se svým manželem Karlem Rudolfem hrabětem Schulenburgem do Ratibořic. V jejich doprovodu byl i štolba Johann Pankel a Terezie Novotná s dcerou Barborou. Po jejich svatbě v České Skalici Johann Pankel dítě legitimoval a dal mu i své jméno. Od srpna 1820 se už Barbora nejmenuje Novotná, ale Panklová.

Jinde Němcová uvádí: „Bylo mi šest let, když se rodiče začali radit, kterak to bude se školou. U nás školy nebylo, a děti musely chodit na učení do města, hodinu cesty vzdáleného.“ Tedy šest a nikoli čtyři. Dětí z Ratibořic nedocházelo do školy v České Skalici mnoho. Někteří rodiče se zdráhali posílat do školy za tak obtížných podmínek svoje děti, kterým bylo šest nebo sedm let. Proč by tedy maminka Panklová posílala do školy v České Skalici čtyřletou Barunku, když tam jiní rodiče neposílali svoje sedmileté nebo osmileté děti? 

Buďto tedy Terezie Panklová věděla, že děvčátko přišlo na svět v zimě roku 1820 a dala ho předčasně do školy ve věku čtyř let a sedmi měsíců, a pan učitel – aby Barborku vůbec zapsal, posunul její narození o několik let zpátky. Anebo datum ve školní knize odpovídá skutečnosti a Barunka se opravdu narodila dřív než v roce 1820. Ve školní matrice při farní škole v České Skalici se roku 1824 u jména Barbara Pankel nachází poznámka, že už v první třídě trochu psala a slabikovala. Jako čtyřletá by musela být patrně geniální. Dále se tam píše, že započala školní docházku roku 1824 a v té době jí bylo šest let. Tomu by potom odpovídal rok narození 1818.

Ve třech případech je však zapsán jiný rok. V letech 1830 až 1833 chodila Barbora Panklová na opakovací hodiny z Chvalkovic do České Skalice, a tehdy je poznamenáno jako datum narození podle matriky rok 1817. V ročníku 1830 až 1831 jí bylo třináct, v dalším roce čtrnáct a v roce 1832 patnáct. Příjmení jí zkomolili na Bankel namísto Pankel, ale rok narození zůstal vždy stejný: 1817. Na matričním záznamu Barbory Panklové je pozoruhodné, že nikdy nebyl doplněn den ani měsíc jejího narození. Tato rubrika zůstala vždycky prázdná. Proč? Nedokázala snad Terezie Panklová tyto údaje přesně uvést? Vlastní matka a u prvorozeného dítěte?

Milující matka?

Obraz maminky Terezie je podivný. Prý ji neměla ráda, bila ji, trestala a nutila ji trestající ruku líbat.Matka byla přísná, k nám dětem málomluvná.“ Tohle je svědectví samotné Boženy Němcové. Velmi vzácné, protože spisovatelka se o své matce zmiňovala zřídka. Vždycky mi všecko zhurta poroučela a za všecko hned trestala, a za trest jsem ji měla vždy odprositi a poděkovat za ten trest. To bylo pro mne něco hrozného a nikdy jsem to neudělala, kdyby mne byla utloukla ... Otec mohl se mnou svést co chtěl; on mě znal a vždy vlídně mluvil na nás a já bych proň do ohně skočila, když se na mne krásným svým okem podíval a řekl: Jdi, Běto, učiň tak a tak!“ 

Ty dvě se prostě neměly rády. „Barunka zůstávala vůči matce vzdorná, nic jí nesvedla po vůli a rozčilovala ji stále v kuchyni i v pokoji svou nepoddajností. Barunka jí doma jen překážela, a tak se rozhodla dát ji, když v červenci roku 1830 přestala chodit do školy, z domu.Proč ale? Jestliže se matka chová ke svému dítěti tak, jak se chovala Terezie k Barunce, tak se takovému vztahu neříká „mateřský,“ ale „macešský.“

Z domova

Když bylo Barunce třináct let, ukončila triviální školu v České Skalici. Bylo to roku 1830. V rodném listě, který jí nechali Panklovi vystavit v roce 1831, byl však jako rok narození uveden leto­počet 1820, podle kterého ji bylo jen deset let. Kvůli neshodám s matkou musela krátce poté odejít do Chvalkovic. Ona sama napsala: Nebylo mi ještě zcela třináct let, přišla jsem do Chvalkovic, městyse to as hodinu cesty od domova, k správcům do stravy, k učitelce do šití a k učiteli, abych se učila fortepianu a němčině.“ 

Pan obroční na chvalkovickém zámku, u kterého Barunka Panklová strávila tři léta svého života, se jmenoval Augustin Hoch. Velice oceňoval její nadání a také to, že svou inteligencí převyšovala i jeho vlastní děti. Vynikala, a dost výrazně, i nad nejstarším Vilémem, který měl být o tři roky starší než ona, a kterého tehdy otec připravoval pro vstup na techniku. Betty se opravdu nechovala jako desetileté dítě, ale jako mladá dívka. Například její zájem o praktikanta chvalkovického zámku Leopolda Weisfloga nebyl zájmem dítěte.

Byl to pěkný blondýn, silného těla, ale v tváři žádný výraz: mladý, ještě neokřesaný hoch, dobrý, ale hloupý. Byli jsme spolu dobří přátelé, avšak když se pravilo, že je do mne zamilován, tu jsem se rozmrzela a bylo po kamarádství.“ Sedmnáctiletý praktikant by se těžko sblížil s desetiletou dívenkou. Betty ale v té době nemohlo být deset ani třináct let. Během jejího pobytu ve Chvalkovicích jí bylo šestnáct nebo sedmnáct let a stala se muži obletovanou mladou dívkou. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 8/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Doc Price (86) se věnuje tetování již přes 60 let a ve městě Plymouth tetuje dodnes zákazníky ve svém salonu.

Revue
Věda

Dělostřelectvo spoléhá na samohybné houfnice M109AGN kalibru 155 mm

 

Válka

Satelit systému Galileo

Vesmír

Za láskou na pláž

krab červený | Vánoční ostrov

Červení krabi žijící na Vánočním ostrově jsou suchozemští a většinu roku přebývají v norách v džungli. Chladné počasí na přelomu října a listopadu však urychlí jejich metabolismus a spustí mnohamilionovou migraci k pobřeží, kde se pak členovci páří a kladou vajíčka do písku. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907