Marsovský rover Perseverance objevil v Austrálii známky dávného života

05.05.2020 - Martin Reichman

Přestože nový rover NASA zamíří do vesmíru až během prázdnin, již nyní si připisuje důležité objevy. V rámci příprav na marsovskou misi jej vědci vysadili v australské poušti

<p>Start roveru <strong>Perseverance</strong> NASA předběžně plánuje na červenec nebo srpen letošního roku. Přistát na povrchu Marsu by měl někdy v únoru roku následujícího.</p>

Start roveru Perseverance NASA předběžně plánuje na červenec nebo srpen letošního roku. Přistát na povrchu Marsu by měl někdy v únoru roku následujícího.


Reklama

Perseverance je šestikolový automatický vědecký rover o hmotnosti 1 043 kilogramů, který má již během letošního léta (datum startu je prozatím stanoveno mezi 17. červencem a 5. srpnem) zamířit na Mars. Cílem jeho mise, jejíž řízení bylo svěřeno Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA, je především hledání známek možného minulého, nikoli současného života na rudé planetě.

Trénink v australské poušti

V rámci příprav na marsovskou misi jej vědci vysadili v australském Flinders Ranges – největším pohoří jižní Austrálie s rozsáhlou pouštní oblastí. A rover Perseverance se patřičně činil – podařilo se mu objevit dávné fosilie a také známky mikrobiálního života z časů před stovkami milionů let.

„Podařilo se nám objevit známky starodávného mikrobiálního života z období kambria – což je okamžik, kdy se na Zemi objevily všechny hlavní živočišné kmeny,“ okomentovala úspěch roveru astrobioložka z University of New South Wales Bonnie Teeceová.

TIP: Našly sondy Viking před 40 lety život na Marsu? Podle některých vědců ano

Podle Teeceové je oblast Flinders Ranges ideálním prostředím pro testování roveru. Podobně jako na Marsu zde převládá suchý a prašný terén a na dávné fosilie zde působí podobně degradativní prostředí. Doufejme tedy, že si Perseverance povede stejně úspěšně i na povrchu rudé planety.

Nový rover by měl přinést odpovědi na otázky týkající se klimatu a geologie planety. Perseverance má také shromažďovat vzorky marsovských hornin a prachu, které by někdy v budoucnu měly být přepraveny na Zemi. Cílem expedice je rovněž připravit cestu pro výpravu lidských průzkumníků na Mars.

  • Zdroj textu:

    Astrobiology

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907