Masakr doby bronzové: Dávní vetřelci vyhladili všechny muže ve Španělsku

01.10.2018 - Stanislav Mihulka

Geny prozrazují, že invaze lidí jámové kultury převálcovala původní obyvatele na území Španělska

<p>Lebka člověka z jámové kultury, oblast Samary.</p>

Lebka člověka z jámové kultury, oblast Samary.


Reklama

Evropa se zrodila ve víru válek a invazí, během kterých dorazili nájezdníci a zdecimovali původní obyvatelstvo. Genetici dnes mohou tyto události rekonstruovat na základě analýz DNA dnešních a dávno zemřelých obyvatel Evropy i okolního světa.

Podle nové vědecké studie se asi před 4 500 lety do západní Evropy rozšířili lidé jámové kultury. Přišli z východoevropských stepí a byli to zřejmě nositelé původního protoindoevropského jazyka, který se zřejmě zrodil právě v jámové kultuře.

TIP: Jak najít neandrtálce bez fosilií? Co třeba z DNA v blátě?

Geny ukazují, že na území dnešního Španělska byl příchod lidí jámové kultury dost dramatický. Místní muži najednou kompletně „zmizeli“ z evropské DNA, kterou genetici zkoumají ve fosilních nálezech. Podle všeho byli zabiti nebo možná i v menší míře zotročeni. A lidé jámové kultury, kteří zřejmě přišli jenom s minimální počtem žen, si prostě vzali místní ženy. Lidé jámové kultury se nakonec rozšířili po celé Evropě a jejich geny se dodnes podílejí na většině genetického materiálu dnešních Evropanů. Jsou to tedy naši předci.

 

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: Natalia Shishlina

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907