Všichni víme, že zdraví velmi prospívá přiměřený spánek. Přitom jde doslova o život, protože takový spánek razantně snižuje rizika infarktu, mrtvice, rakoviny a podobných „radostí“, které nám život dokáže přichystat. Zároveň se ale mnoha lidem nedaří spát tak, aby to bylo pro jejich zdraví uspokojivé. Důvody mohou být různé, od prostého nedostatku času a nervozity, až po nepříjemné choroby, které spánek ztěžují.
Je v takovém případě zdraví fatálně ohroženo? Odpověď nabídl nedávný rozsáhlý výzkum britských odborníků. Podle akademiků je samozřejmě ideální spát tak, aby to bylo pro zdraví dostačující. Pokud se to ale nedaří, existuje i tak možnost, jak si přesto udržet dobré zdraví. Recept je to velmi jednoduchý. Kdo spí špatně či nedostatečně, musí cvičit nebo prostě být fyzicky aktivní.
Badatelé prostudovali životní styl celkem 380 055 Britů středního věku, kteří se účastní dlouhodobého výzkumného projektu UK Biobank. Rozdělili si je podle úrovně jejich fyzické aktivity a kvality spánku, aby následně hodnotili míru rizika, zda zemřou na infarkt, mrtvici nebo rakovinu. Studie je sice založená spíše na sebehodnocení účastníků, výsledky výzkumu jsou ale i tak poměrně jednoznačné. Lidé, kteří se hodně hýbou nebo cvičí a zároveň mají kvalitní spánek, jsou na tom nejlépe. Naopak ti, kteří necvičí ani pořádně nespí, si prakticky sami kopou hrob.
TIP: Kolik času se musíme aktivně hýbat, abychom vyvážili jeden den sezení?
Poměrně očekávané výsledky přinesly ale i jedno zajímavé poznání –lidé, kteří špatně spí, ale zároveň se dostatečně hýbou, tím prakticky vyvažují negativní zdravotní důsledky mizerného spaní. Podle vědců je proto důležité, aby lidé s nekvalitním spánkem plnili alespoň dolní limity fyzické aktivity, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace. Pokud tedy máte problémy se spánkem, měli byste týdně věnovat alespoň 150 minut středně intenzivním aktivitám (procházka svižnou chůzí), nebo 75 minut intenzivní tělesné námaze (například skákání přes švihadlo nebo jízda na kole).
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)