Mayská civilizace významně měnila prostředí a klima již před tisíci lety

09.10.2019 - Stanislav Mihulka

Mayové využívali intenzivní zemědělství a rozsáhlé komunikace, kvůli nimž vypalovali velké plochy pralesa

<p>Ruiny mayského města Tikal, které bylo založeno v 6. století př. n. l. a bylo střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. </p>

Ruiny mayského města Tikal, které bylo založeno v 6. století př. n. l. a bylo střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. 


Reklama

Rozsáhlé zemědělství civilizace Mayů ovlivňovalo tropické pralesy a ve svém důsledku i globální klima již před tisícovkami let. Přišli s tím američtí vědci, kteří dělali výzkum na lokalitě „Birds of Paradise“ ve středoamerickém Belize. Jde o zemědělsky intenzivně využívaný mokřad, který fungoval jako celý umělý tropický ekosystém.

Už nějakou dobu víme, že Mayové v dávných dobách podstatně ovlivňovali a měnili tropickou krajinu své říše. Vědce ale překvapilo, jak velký vliv na krajinu mohlo mít intenzivní hospodaření Mayů před tisíci lety. Výzkum vycházel ze zmapování krajiny v dotyčném místě pomocí leteckého snímkování LIDARem (Light Detection And Ranging).

TIP: O vlásek: Mayskou civilizaci málem zlikvidovala gigantická sopečná exploze

Mayská civilizace existovala zhruba mezi polovinou 3. tisíciletí před naším letopočtem a 16. stoletím našeho letopočtu. Mayové se v průběhu času museli přizpůsobovat rostoucímu počtu obyvatel a také nepříznivým faktorům prostředí, jako byla sucha a vzestupy mořské hladiny. Kvůli tomu se pustili do obchodování a také do zemědělství. Při tom vypalovali veliké plochy pralesa, z nichž se uvolňovalo množství skleníkových plynů. Jak se zdá, lidé začali měnit krajinu a klima už hodně dávno.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Velryby se potápějí za potravou a z hlubin stoupají zpět, pouze když se potřebují nadechnout. U hladiny pak vypouštějí výměšky bohaté na železo a dusík, jež slouží fytoplanktonu k růstu. 

Zajímavosti

Zmrzlý skřivan ze severovýchodní Sibiře

Věda

Šílený Mike s raketou na parní pohon

Vesmír

 Rozbíjení zvonů v rámci jejich rekvizice, Čechy 1915

 

Válka

Dvojbarevné oko

Sibiřský husky se pyšní zářivýma modrýma nebo hnědýma očima, přičemž se občas stává, že každé oko má jinou barvu. Dokonce dochází i ke křížení přímo v jednom oku, kdy je část modrá a zbytek hnědý. Psi jsou částečně barvoslepí a vidí některé odstíny žluté a modré. Ostatní barvy se jim jeví jako odstíny šedi.  

Zajímavosti

Brusinky s citrusy fungují jako účinná dezinfekce

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907