Mayská civilizace významně měnila prostředí a klima již před tisíci lety

09.10.2019 - Stanislav Mihulka

Mayové využívali intenzivní zemědělství a rozsáhlé komunikace, kvůli nimž vypalovali velké plochy pralesa

<p>Ruiny mayského města Tikal, které bylo založeno v 6. století př. n. l. a bylo střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. </p>

Ruiny mayského města Tikal, které bylo založeno v 6. století př. n. l. a bylo střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. 


Reklama

Rozsáhlé zemědělství civilizace Mayů ovlivňovalo tropické pralesy a ve svém důsledku i globální klima již před tisícovkami let. Přišli s tím američtí vědci, kteří dělali výzkum na lokalitě „Birds of Paradise“ ve středoamerickém Belize. Jde o zemědělsky intenzivně využívaný mokřad, který fungoval jako celý umělý tropický ekosystém.

Už nějakou dobu víme, že Mayové v dávných dobách podstatně ovlivňovali a měnili tropickou krajinu své říše. Vědce ale překvapilo, jak velký vliv na krajinu mohlo mít intenzivní hospodaření Mayů před tisíci lety. Výzkum vycházel ze zmapování krajiny v dotyčném místě pomocí leteckého snímkování LIDARem (Light Detection And Ranging).

TIP: O vlásek: Mayskou civilizaci málem zlikvidovala gigantická sopečná exploze

Mayská civilizace existovala zhruba mezi polovinou 3. tisíciletí před naším letopočtem a 16. stoletím našeho letopočtu. Mayové se v průběhu času museli přizpůsobovat rostoucímu počtu obyvatel a také nepříznivým faktorům prostředí, jako byla sucha a vzestupy mořské hladiny. Kvůli tomu se pustili do obchodování a také do zemědělství. Při tom vypalovali veliké plochy pralesa, z nichž se uvolňovalo množství skleníkových plynů. Jak se zdá, lidé začali měnit krajinu a klima už hodně dávno.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Winston Churchill s manželkou Clementine na návštěvě v Soestdijkském paláci. Vedle Churchilla stojí princ Bernhard a nizozemská královna Juliána s dětmi.

Historie

V Cockaigne neexistovala nouze, násilí, ba ani práce a pečené husy tam létaly přímo do úst.

Zajímavosti

Fukušimské tritium bude podle vědců v mořské vodě v nesmírně malé koncentraci, odpovídající extrémně zředěným homeotickým přípravkům.

Věda

Kamenná exoplaneta GJ 367b obkrouží svou mateřskou hvězdu za pouhých osm hodin. Na jejím povrchu zřejmě panuje teplota kolem 1 500 °C.

Vesmír

Chvostoskoci (Collembola) jsou řádem šestinohých bezobratlých živočichů, kteří v širším smyslu patří mezi hmyz. Žijí v půdě nebo na jejím povrchu, někdy však i na vodní hladině či na okrajích ledovců. Už podle tohoto výčtu je zřejmé, že jde o velmi odolnou a přizpůsobivou skupinu.

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907