Měňavky nemají mozek ani nervy. Přesto se mohou učit

03.01.2017 - Stanislav Mihulka

Jednobuněčná stvoření dokazují, že schopnost učit se vznikla dříve než mozek

Vápenatka mnohohlavá -<p>Splynulé vápenatky mohou pokrýt až plochu čtverečního metru</p>
Vápenatka mnohohlavá -

Splynulé vápenatky mohou pokrýt až plochu čtverečního metru


Reklama

Nenápadné měňavkovité vápenatky ze skupiny hlenek nemají mozek. Nemají ani nervy. Jsou to jenom jednotlivé buňky, které občas splývají do podoby gigantické buňky s mnoha tisíci jádry.

Přesto se i vápenatky mohou naučit odpovídat na podnět z prostředí a pak tuto zkušenost předat i jiným vápenatkám, když s nimi splynou.

TIP: Co se v mládí naučíš: Matky šimpanzů učí své potomky používat nástroje

Výzkum těchto měňavek ukazuje, že schopnost učení v evoluci nejspíš předcházela vznik samotného nervového systému. Jak je vidět, i život na hnijících listech a vlhkém dřevu, kde vápenatky bývají k zastižení, může být vzrušující.

  • Zdroj textu:

    Live Science, Proceedings of the Royal Society B

  • Zdroj fotografií: CNRS

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907