Mezi úly z pískovce: Divukrásnou krajinou Národního park Purnululu

23.02.2021 - Nikol Patíková

O nádherné krajině na severozápadě Austrálie, plné jedinečných pískovcových útvarů, věděli až do konce 20. století jen tamní obyvatelé. Dnes patří mezi nejobdivovanější poklady v zemi protinožců

<p>V západu slunce vypadají fascinující skály jinak, než když je v období dešťů omývají proudy vody.</p>

V západu slunce vypadají fascinující skály jinak, než když je v období dešťů omývají proudy vody.


Reklama

Krajina národního parku Purnululu doslova vyráží dech svou ohromnou proměnlivostí: Na relativně malém území, zhruba o pětinásobku rozlohy Prahy, se vyskytují hned čtyři rozdílné ekosystémy. Na jihu a východě se rozkládá travnaté údolí řeky Ord, na západě ční horský hřeben Osmand a severem se stáčí lesní údolí Osmond Range. Nejvzácnější biosféru však představuje hornatina Bungle Bungle, ležící v samotném srdci parku na ploše 450 kilometrů čtverečních. 

Právě tam lze totiž spatřit až 250 metrů vysoké šedo-oranžově pruhované pískovcové struktury ve tvaru včelích úlů. Za šedý odstín mohou vlhké nasákavé horniny, v nichž se množí řasy a sinice, zatímco oranžovou mají na svědomí oxidy železa a manganu. Podoba skal se přitom mění i podle toho, zda se utápějí v paprscích slunce, nebo je naopak spláchly vydatné deště. Za téměř fantaskní scenérií stojí geologické, klimatické a erozní jevy, jež během 20 milionů let formovaly úzké soutěsky a skalní věže.

Na konci světa

Od listopadu do března během horkého období dešťů spadne v lokalitě až 600 milimetrů srážek, zatímco od dubna do října v období sucha se objevují i noční mrazíky. V důsledku popsaného klimatu zahrnuje národní park bohatou biodiverzitu: Stal se domovem 653 rostlinných druhů, včetně vzácné palmy Livistona mariae rostoucí pouze v Austrálii, a také 40 druhů savců, 150 a 80 druhů plazů, respektive ptáků a 10 druhů obojživelníků a ryb.

TIP: Vodopády na posvátné hoře Uluru: Vzácný úkaz přinesly intenzivní srážky

Přestože původně žili na území Purnululu výhradně domorodci, dnes tam sídlí pouze strážci a dohlížejí na ochranu přírody i na bezpečnost turistů. Zájemci mohou přijet od dubna do prosince, po převážnou část období dešťů však zůstávají brány parku uzavřeny. Návštěvníci musejí počítat s tím, že se budou pohybovat „na konci světa“, kde nenajdou zdroje pitné vody, elektřinu ani internetový či mobilní signál. Mohou si tak ovšem naplno užít tajemnou krásu pískovcových skal. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sameček dudka spěchá nakrmit mláďata, která jsou i po opuštění hnízda nějakou dobu dokrmována.

Příroda

Křižáci v Sidónu zbudovali Mořský hrad a ve 13. století také Hrad svatého Ludvíka. Během křížových výprav bylo město několikrát dobyto a vydrancováno. Ve výřezu nalezené ostaky z masového hrobu.

Věda
Historie
Zajímavosti

Rak signální se nechává bez problému obdivovat zblízka.

Příroda

José Luis Pereira a jeho úlovek ze 13. září.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907