Mistři pěnivého moku: Kdo vařil tekutý chléb?

05.02.2016 - Tomáš Sterneck

Pivovarnictví představovalo v českých zemích perspektivní hospodářské odvětví již od středověku. Podílet se na něm chtěli měšťané i šlechta


Reklama

V předbělohorské době již nejedno královské město provozovalo obecní pivovar, jehož produkci často odebírala místní krčma. Základem pivovarnictví nicméně zůstávalo vaření a prodej pěnivého moku v režii jednotlivých měšťanů.

Právo vařit pivo

Ve srovnání se starším obdobím, kdy mohl vyrábět pivo v zásadě každý usedlý plnoprávný měšťan, se ve většině měst do 16. století toto právo udrželo jen na některých vnitroměstských nemovitostech. Jejich majitelé, takzvaní právováreční měšťané, se jako producenti zlatavého moku podle stanoveného pořadí střídali, například tak, aby najednou v každé městské čtvrti vařili pouze dva. Právovárečníci zaujímali v městském pivovarnictví úlohu investorů („nákladníků“). Většinou ale nebyli totožní se specialisty, kteří zajišťovali výrobu po technické stránce. 

Profesionálové na slovo vzatí

Majitel domu s várečným právem totiž obvykle sám vykonával zcela jinou živnost, a tak byl nucen využívat služeb odborníků. Těmi byli jednak sladovníci, kteří z obilí připravovali slad, jednak sládkové, pod jejichž rukama se rodil finální produkt. Zpravidla byly tyto profese provozovány odděleně, někdy byl ale jeden člověk současně sladovníkem i sládkem. Výroba sladu i vaření piva patřily ve většině měst k výnosným odvětvím, jejichž představitelé se hojně angažovali v orgánech městské samosprávy či vystupovali jako fundátoři kostelů a špitálů. Sladovníci, sládkové i právovárečníci se sdružovali do sladovnického cechu.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie 3/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907