Mohl by se život vyvinout a udržet na planetě v blízkosti červeného trpaslíka?

07.08.2021 - Michal Švanda

<p>Planeta <strong>Teegarden B</strong> obíhá v obyvatelné zóně klidného červeného trpaslíka.</p>

Planeta Teegarden B obíhá v obyvatelné zóně klidného červeného trpaslíka.


Reklama

Podle posledního sčítání patří červení trpaslíci mezi zdaleka nejvíc zastoupené hvězdy v naší Galaxii a zřejmě i v celém vesmíru. Oproti Slunci mají přibližně poloviční rozměr a hmotnost, jejich povrchové teploty také obvykle dosahují nižších hodnot. Bohatý katalog známých extrasolárních oběžnic nás přitom přesvědčuje, že jsou exoplanety běžné téměř u všech typů stálic, červené trpaslíky nevyjímaje. Ostatně i kolem toho Zemi nejbližšího, Proximy Centauri, krouží terestrická planeta – a to dokonce v obyvatelné zóně. 

Výhoda červených trpaslíků tkví v jejich velmi pomalém vývoji a dlouhodobé stabilitě zářivého výkonu. Na vznik života by se tudíž za vhodných podmínek nabízelo na podobné planetě dost času. Na druhou stranu jde obvykle o stálice bouřlivé: Jsou plně konvektivní, generují silná magnetická pole, v jejich atmosférách se vyskytují mohutné hvězdné skvrny a zažehávají se tam vysoce energetické erupce, jež účinně sterilizují okolí. Hvězdná aktivita červeného trpaslíka by život na blízké planetě téměř jistě znemožnila. 

TIP: Vědci radí: Obyvatelné exoplanety hledejme především u oranžových trpaslíků

Naštěstí ve vesmíru najdeme i jejich klidné verze, u nichž by živé formy skutečně existovat mohly. Například dvanáct světelných let od Země se podařilo objevit stálici pojmenovanou Teegarden, kolem které krouží přinejmenším dvě planety zemského typu, přičemž Teegarden b se nachází v obyvatelné zóně. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907