Vědci radí: Obyvatelné exoplanety hledejme především u oranžových trpaslíků

22.01.2020 - Stanislav Mihulka

Dosavadní zkušenosti s cizími planetárními systémy ukazují, že život bychom měli hledat především u oranžových trpaslíků

<p>Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.</p>

Podle vědců bychom se při hledání mimozemského života měli zaměřit především na exoplanetyu oranžových trpaslíků.


Reklama

Už víme, že kolem nás je ohromné množství planetárních systémů, v nichž nesčíslné exoplanety obíhají kolem svých hvězd. Teď bychom rádi objevili exoplanety, které budou z našeho pohledu obyvatelné. A v ideálním případě bychom rádi našli planetu, která bude osídlená cizím životem, ať už bude mít jakoukoliv podobu. Otázkou je, u jakých hvězd bychom měli hledat.

Astronom Edward Guinan z americké Villanova University v Pensylvánii a jeho spolupracovníci vyšli z dosavadních téměř 30 let objevů i výzkumu exoplanet, a doporučují, abychom exoplanety se životem hledali především u oranžových trpaslíků, čili hvězd spektrální třídy K.

Ani červení, ani žlutí

Proč právě u oranžových trpaslíků? Tyto hvězdy totiž představují rozumný kompromis mezi červenými trpaslíky a žlutými trpaslíky, jako je i naše Slunce. Červení trpaslíci jsou sice v Mléčné dráze daleko nejpočetnějšími hvězdami a vydrží zářit desítky, možná až stovky miliardy let, ale zároveň zaplavují své okolí devastujícím ultrafialovým a rentgenovým záření. A také se nejhůře hledají, protože září nejslaběji. Žlutí trpaslíci jsou sice „pohodové“ hvězdy, ale v Mléčné dráze i jinde ve vesmíru jich je mnohem méně než červených trpaslíků. Oranžoví trpaslíci jsou ve všech uvedených parametrech uprostřed mezi červenými a žlutými trpaslíky.

TIP: Pravděpodobnost, že je Země obyvatelnou planetou, je jen 82 %. Cože?

Guinan vede výzkumný program „GoldiloKs“, který se věnuje oranžovým, a také žlutým trpaslíkům, a jejich planetárním systémům. Zjišťují například, jak staré jsou jednotlivé hvězdy těchto typů, jak rychle rotují nebo jaké vyzařují množství ultrafialového a rentgenového záření. Zvýšenou pozornost přitom věnují planetárním systémům nejbližších oranžových trpaslíků, jako je například systém Kepler-442, Tau Ceti nebo Epsilon Eridani.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA, ESA and Z. Levy (STScI), Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Revue

Vypadal takhle nějak mladý Mars?

Vesmír

EHang 216F předvádí hašení požáru ve výškové budově.

Věda

Jak dosvědčuje i tento snímek, vylézt na nízké větve stromů není pro gepardy až takový problém.

Příroda

Bariéra se skládá z desíti ocelových bran – šesti zvedacích a čtyř padacích –, které protínají řeku v úseku, jenž měří 520 metrů na šířku.

Zajímavosti

Konstantin a Metoděj

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907