Mohutný permský predátor Anteosaurus byl překvapivě hbitý stroj na zabíjení

10.03.2021 - Stanislav Mihulka

Pevně stavěný a přitom rychlý půltunový anteosaurus terorizoval ekosystémy jižní Afriky na sklonku prvohor

<p>Dospělí anteosauři dorůstali délky 5 až 6 metrů a vážili přes půl tuny. Lebka anteosaura měřila až 80 centimetrů.</p>

Dospělí anteosauři dorůstali délky 5 až 6 metrů a vážili přes půl tuny. Lebka anteosaura měřila až 80 centimetrů.


Reklama

Před 266 až 260 miliony let, tedy na sklonku permu a celého období prvohor, žil v dnešní jižní Africe starobylý predátor, který svými proporcemi připomínal menšího hrocha. Byl jím Anteosaurus magnificus ze skupiny terapsidů – dorůstal délky 5 až 6 metrů a vážil přes půl tuny. Jeho masivní lebka měřila 80 centimetrů.

Vědci si až doposud mysleli, že robustně stavěný Anteosaurus, s těžkou lebkou a kostmi, byl sice hrůzný dravec, ale zároveň také pomalý a těžkopádný. Podle nové detailní analýzy fosilních nálezů anteosaura, především jeho lebky, kterou provedl tým Juliena Benoita z jihoafrické University of the Witwatersrand, to ale byl mnohem horší protivník.

Mašina na zabíjení

Podle závěrů vědců byl Anteosaurus masivně stavěný a zároveň překvapivě pohyblivý a hbitý. Vlastně i tím připomínal hrochy, kteří jsou navzdory svým proporcím nečekaně rychlí. Na rozdíl od hrochů ale Anteosaurus nebyl obojživelný, žil na souši, kde také pronásledoval svou kořist.

TIP: Zavalití draci s gigantickými hlavami kralovali potravnímu řetězci triasu

Díky doslova smrtící kombinaci těžkého těla s mocnou lebkou, vybavenou děsivými zuby, a vysoké pohyblivosti, byl anteosaurus nepochybně jedním z nejobávanějších vrcholových predátorů své doby. Někteří tehdejší terapsidi používali masivní hlavy v soubojích jako těžká beranidla. Anteosaurus k nim ale podle stavby lebky nepatřil. V soubojích se zřejmě spoléhal na své vražedné zuby.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907