Mor elektronických zařízení: Mobily a počítače nás okrádají o štěstí

Pocit štěstí úzce souvisí s životním stylem. Náctiletí, kteří tráví méně času před obrazovkou, jej podle nové studie prožívají častěji a intenzivněji než jejich k monitoru přikovaní vrstevníci

07.04.2018 - Tara Bahrampourová



Vedoucí pracovníci společností ze Silicon Valley si vzali na mušku účelovou návykovost designu chytrých telefonů a sociálních sítí. Pro leckoho je skutečně těžké dát smartphone z ruky nebo být alespoň chvíli offline, a zvláště intenzivně to platí pro náctileté. Nová studie dává do souvislosti náhlé a prudké poklesy pocitu štěstí u adolescentů a rozšířené využívání chytrých telefonů. Vědci zjistili, že čím více hodin denně tráví teenageři před obrazovkami, tím méně jsou spokojení.

Psychika v ohrožení

Studie „Decreases in Psychological Well-Being Among American Adolescents After 2012 and Links to Screen Time During the Rise of Smartphone Technology“ je založená na základě velkého celostátního průzkumu adolescentů ve věku 13–14 let, 15–16 let a 17–18 let, který každoročně provádí University of Michigan. Podle jejích výsledků začalo u adolescentů stoupat sebevědomí, spokojenost se životem a pocit štěstí na počátku devadesátých let dvacátého století. Tyto ukazatele však zaznamenaly propad po roce 2012, kdy míra vlastnictví chytrého telefonu ve Spojených státech dosáhla 50 %.

Vědci také zjistili, že čím více hodin týdně adolescenti trávili před obrazovkou, včetně brouzdání na internetu, sociálních sítích, video chatech, nebo smskováním a hraním počítačových her, tím více jim psychická pohoda klesala. Závěry studie se tedy shodují s dřívějšími výzkumy, které spojují časté používání obrazovek s depresí a úzkostmi u adolescentů.

Mor elektronických zařízení

Chytrá zařízení procházejí největším boomem v posledních šesti letech: počet adolescentů vlastnících chytré telefony podle údajů z výzkumných středisek Pew Research Center a Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research poskočil z 37 % v roce 2012 na 73 % v roce 2015 a pak až na 89 % na konci roku 2016.

Studie poukazuje na vztah mezi pocitem štěstí a aktivitami „s obrazovkou“ a bez ní. Mezi ně vědci zahrnuli například sporty, mezilidské interakce, bohoslužby, tištěná média a domácí úkoly. U všech aktivit bez obrazovek míra štěstí stoupala, naopak u aktivit s obrazovkou se jednotně propadala.

„Když jsem ten graf dodělala, zvedla jsem se, vzala jsem dětem jejich Kindle Fire tablety a zavřela je dozadu do šuplíku,“ prohlásila Jean Twengeová, profesorka psychologie na univerzitě San Diego State University a hlavní autorka studie.

Virtualita na úkor reality

Twengeová, která napsala také knihu „iGen: Why Today's Super-Connected Kids are Growing Up Less Rebellious, More Tolerant, Less Happy – and Completely Unprepared for Adulthood,“ nazývá vztah mezi aktivitami s obrazovkou a bez obrazovky „nulovým součtem“ – když děláte jedno, nezbývá už čas na druhé.

Diane Tanmanová z města Chevy Chase v americkém státě Maryland má obavu, že právě to je případ jejích dvou synů, kterým je 11 a 15 let. „Kluci byli jako malí zvyklí hrát si spolu na poli a myslím, že z toho měli i větší radost,“ uvedla. V dnešní době její syny spíše víc lákají online hry, z nichž mnohé jsou vystavěny tak, aby odměňovaly hráče, kteří se k nim pravidelně vracejí. „Myslím, že je to návykové,“ říká Tanmanová. „Je to jako nezdravé jídlo pro mozek… Neznám jediného rodiče, který by z toho neměl těžkou hlavu.“

Stejně jako u jakékoliv jiné závislosti může být nepříjemné se z ní vymanit. Ed Lazzara ze Salemu ve státě Oregon popsal, že jeho dvanáctiletý syn Leo, fanoušek hry Minecraft, je po dlouhém hraní podrážděný. „Jakoby interakce se skutečným světem už neměla tu správnou šťávu, víte?“ říká Lazzara.

Důležitá je míra

Studie však moderní techniku zcela nedémonizuje. Náctiletí, kteří se počítači či chytrému mobilu věnují po troškách, mezi jednou a pěti hodinami týdně, jsou šťastnější než ti, kteří se jim vyhýbají zcela. Nejméně šťastní jsou ti náctiletí, kteří u obrazovek tráví 20 či více hodin týdně.

Twengeová nastiňuje, že nespokojenost u dětí bez přístupu k obrazovkám může plynout z několika faktorů. „Může to být tím, že jsou mimo společenskou scénu na škole. Na středních školách už je dnes těžké udržet přátelství bez sms-kování nebo přístupu k sociálním sítím.“ Je také možné, že tyto děti se nacházejí mimo část spektra běžných teenagerů – děti se zvláštními potřebami, ve speciálních vzdělávacích zařízeních nebo děti, kterým přístup k obrazovkám znemožnili rodiče.

Podle studie jsou nejšťastnější právě teenageři, kteří nadprůměrně interagují s ostatními v realitě, a zároveň jsou pod průměrem z hlediska využívání sociálních sítí.

Kde je zakopaný pes?

Amanda Lenhartová, zástupkyně ředitele v laboratořích Better Life Lab ve společnosti New America, již dříve vedla výzkumy o teenagerech a využívání moderních zařízení. O této nové studii prohlásila, že je sice zajímavá, ale že je těžké oddělit využívání tabletů od dalších stresorů, které mohou u náctiletých mít vliv na pocit štěstí, jako například politická či ekonomická situace.

„Technologie je momentálně z hlediska kultury velmi snadný obětní beránek – je to nové, bojíme se toho, změnilo to život nám i našim dětem,“ uvedla Lenhartová. Doporučuje zachovávat rozumnou míru ve využívání zařízení, je však přesvědčená, že spíš než plošný zákaz či pravidla je třeba individuální přístup k jednotlivým případům.

Postupné zvykání

Marina Bowsherová, matka čtrnáctiletého chlapce a dvanáctileté dívky z Chevy Chase v Marylandu, přistupuje k času u obrazovky „jako k dezertu – jasně, že si můžete jednou za čas dát, ale neměli byste to dělat každý den.“ I ona a její manžel se však rozhodli pravidla proti hrám u obrazovky zvolnit poté, co pomáhali své neteři přestěhovat se na univerzitní kampus při George Washington University, kde si všimli, že „každý kluk měl v ruce Xbox… a najednou jsou bez dozoru. Je to jako s alkoholem: najednou vám nemá kdo říct, že to nesmíte.“

Tehdy se rozhodli, že bude lepší, když se jejich syn naučí své gamingové návyky regulovat už na střední škole, kdy ho mají rodiče stále při ruce, než aby se začal se závislostí potýkat sám až na vysoké. Jejich syn vlastní chytrý telefon a notebook, dcera má mobilní telefon bez přístupu na sociální sítě. „Mají to všude kolem sebe a budou se s tím muset naučit ve své společnosti žít,“ uzavřela Bowsherová.

Displej pod kontrolou

Jednotlivé detaily využívání moderních technologií procházejí v dnešní společnosti neustálým vývojem. Investoři společnosti Apple, výrobce telefonů značky iPhone, podepsali otevřený dopis požadující více možností rodičovského dohledu nad telefony, jako například schopnost omezit jejich využití jen na určité hodiny nebo v určité denní době vypnout přístup k sociálním sítím.

Dopis, který Twengeová pomohla napsat, cituje výzkum prokazující negativní psychologické dopady využívání telefonů na náctileté a poukazuje na neutuchající bitvu rodičů proti obrazovkám s tím, že je „nerealistické a špatné z hlediska dlouhodobé obchodní strategie nutit rodiče, aby tuto bitvu bojovali sami.“ Společnost Apple odpověděla tvrzením, že plánuje nová vylepšení k posílení rodičovského dohledu. 

Bez displeje

Školy zcela bez moderních technologií existují – včetně několika v Silicon Valley, kam technologičtí titáni posílají své vlastní děti. Existují i hnutí jako například Wait Until 8th, která nabádají rodiče, aby oddalovali věk, kdy svému dítěti pořídí chytrý telefon. Dokonce i technologický magnát Bill Gates je známý tím, že svým dětem omezuje přístup k technologiím. Chytré telefony jim povolil až od 14 let.

  • Zdroj textu

    The Washington Post

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci