Horká léta posledních let mají za následek, že se ze snůšek mořských želv ve světě líhnou pouze samice. Podle vědců zatím není jasné, zda a jak velký je to problém…
Na světě žije celkem sedm druhů mořských želv – šest druhů karet (Cheloniidae) a kožatka velká (Dermochelys coriacea). Na pohlaví jejich mláďat má zásadní vliv teplota prostředí, podobně jako u řady dalších druhů plazů. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se z vajíček, která se vyvíjela v písku o teplotě vyšší než 31 °C líhnou prakticky jen samice. V době globálního oteplování a změn klimatu je to pochopitelně problém.
„Uplynulé čtyři sezóny byly na Floridě nejvíce horké v historii měření. Vědci, kteří na Floridě studují rozmnožování mořských želv, během těchto čtyř let nenarazili na ani jednoho samce. Úplně všechna mláďata jsou samice,“ uvádí Bette Zirkelbachová z Želví nemocnice v Marathonu na Floridě pro agenturu Reuters. Tento fenomén se přitom projevuje i na dalších místech ve světě, kde se mořské želvy rozmnožují.
Už tak křehké populace želv by se tak mohly stát ještě ohroženějšími, například kvůli omezení genetické diverzity. Experti se ale v této záležitosti úplně neshodnou. Výrazně vychýlený poměr pohlaví ve prospěch samic je totiž u mořských želv běžný.
Podle britské ekoložky Lucy Hawkesové z Exeterské univerzity není jasné, jaký poměr pohlaví je vlastně pro mořské želvy optimální. Není výjimkou, že se na hnízdišti mořských želv vylíhnou z 90 procent samice, a to platí i pro výzkumy ze vzdálenější minulosti. Zdá se, že pro oplodnění i velkého množství vajec postačí jen velmi nízký počet samců.
TIP: Falešná vejce mořských želv pomáhají v boji proti pytlákům
„Značný nepoměr mezi počtem samic a samců by mohl být evoluční adaptací, která chrání populace mořských želv,“ domnívá se Hawkesová. Podle některých odborných studií je rovněž možné, že se samci mohou líhnout i z vajíček v prostředí s teplotou přes 31 °C, pokud jsou vajíčka v mokru. „Je jasné, že extrémní nedostatek samců by vážně ohrozil populace mořských želv,“ připouští Hawkesová. „Zatím to ale nevypadá, že by k tomu mělo dojít v nejbližší době.“
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)