Mořské želvy mají možná problém: Poslední dobou se rodí jen samice

14.08.2022 - Stanislav Mihulka

Horká léta posledních let mají za následek, že se ze snůšek mořských želv ve světě líhnou pouze samice. Podle vědců zatím není jasné, zda a jak velký je to problém…

<p><strong>Kareta obrovská</strong> <em>(Chelonia mydas)</em> je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. <em>(foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)</em></p>

Kareta obrovská (Chelonia mydas) je coby ohrožený druh chráněna. V dospělosti jsou jejími jedinými nepřáteli větší druhy žraloků (zejména žralok tygří) a člověk. (foto: Wikimedia Commons, National Marine Sanctuaries, CC0)


Reklama

Na světě žije celkem sedm druhů mořských želv – šest druhů karet (Cheloniidae) a kožatka velká (Dermochelys coriacea). Na pohlaví jejich mláďat má zásadní vliv teplota prostředí, podobně jako u řady dalších druhů plazů. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se z vajíček, která se vyvíjela v písku o teplotě vyšší než 31 °C líhnou prakticky jen samice. V době globálního oteplování a změn klimatu je to pochopitelně problém.

Uplynulé čtyři sezóny byly na Floridě nejvíce horké v historii měření. Vědci, kteří na Floridě studují rozmnožování mořských želv, během těchto čtyř let nenarazili na ani jednoho samce. Úplně všechna mláďata jsou samice,“ uvádí Bette Zirkelbachová z Želví nemocnice v Marathonu na Floridě pro agenturu Reuters. Tento fenomén se přitom projevuje i na dalších místech ve světě, kde se mořské želvy rozmnožují.

Samci mořských želv jsou vzácní

Už tak křehké populace želv by se tak mohly stát ještě ohroženějšími, například kvůli omezení genetické diverzity. Experti se ale v této záležitosti úplně neshodnou. Výrazně vychýlený poměr pohlaví ve prospěch samic je totiž u mořských želv běžný.

Podle britské ekoložky Lucy Hawkesové z Exeterské univerzity není jasné, jaký poměr pohlaví je vlastně pro mořské želvy optimální. Není výjimkou, že se na hnízdišti mořských želv vylíhnou z 90 procent samice, a to platí i pro výzkumy ze vzdálenější minulosti. Zdá se, že pro oplodnění i velkého množství vajec postačí jen velmi nízký počet samců.

TIP: Falešná vejce mořských želv pomáhají v boji proti pytlákům

Značný nepoměr mezi počtem samic a samců by mohl být evoluční adaptací, která chrání populace mořských želv,“ domnívá se Hawkesová. Podle některých odborných studií je rovněž možné, že se samci mohou líhnout i z vajíček v prostředí s teplotou přes 31 °C, pokud jsou vajíčka v mokru. „Je jasné, že extrémní nedostatek samců by vážně ohrozil populace mořských želv,“ připouští Hawkesová. „Zatím to ale nevypadá, že by k tomu mělo dojít v nejbližší době.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907