Mozartovo putování: Kterak malý génius okouzlil českou společnost (2.)

05.06.2016 - Josef Veselý

Mladému Mozartovi se v Olomouci zanedlouho vrátilo zdraví a začal znovu i komponovat


Reklama

plánovaného koncertu v Olomouci ale nakonec sešlo. Otec byl z kulturního života města zklamán: „Dosud jsem z Olomouce nepoznal nic kromě náměstí lidmi nepříliš oživeného. Byl jsem doposud ponejvíce jako vězeň. Moje procházky se zpravidla odbývaly po cestě vedoucí ke klášteru Hradisko. Přitom jsem si prohlížel opevnění tak zblízka, jak je to dovoleno, na hradbách se nepřetržitě pracuje. Hudba v dómu je slabá, ba velice slabá!“ Nenadchlo ho ani divadlo, které navštěvoval ve dvoře domu U Černého orla. Po osmi týdnech nakonec rodina z Olomouce odcestovala zpět do Brna.

TIP: Přečtěte si o prvních týdnech Mozartových na Moravě

Brněnské Vánoce

Bydleli znovu v paláci hraběte Schrattenbacha a v Brně strávili celé vánoční svátky. Jako ostatně i roky předtím, kdy byli na Vánoce buď ve Vídni, Paříži, Londýně nebo Holandsku. Mozartovi strávili v Brně asi dva týdny. Přijeli před Štědrým dnem a zůstali až do Tří králů. Kromě koncertů se jejich pobyt skládal hlavně z návštěv. Úctu jim projevovala vysoká šlechta i významní měšťané, kteří milovali hudbu. Většinu času ale rodina strávila u hraběte Strattenbacha. V jeho paláci se pravděpodobně setkávali s mnoha představiteli brněnské aristokracie.

Spokojený kapelník

Brněnské honoraci se zázračná dvojice sourozenců předvedla 30. prosince 1767. Koncert se konal v Taverně (dnes budova divadla Reduta) na Zelném trhu a jeho konání potvrzují dva doklady. Prvním z nich je žádost hudebníka Abrahama Fischera, který děti na koncertě doprovázel. Roku 1768 se odvolává v žádosti na to, že „doprovázel se zdejším orchestrem Mozartovy děti. Chlubil se tím, že jeho tovaryši hráli spolu s Mozartovými dětmi tak dobře, že se tomu sám pan kapelník Mozart podivoval.“

Druhý doklad pochází z deníku převora augustiniánů ze Šternberka Aurelia Augustina, který patrně s rodinou přicestoval do Brna. Převor si poznamenal: „Třicátého večer byl jsem přemluven Jeho Excelencí panem zemským hejtmanem a byl jsem přítomen koncertu v obecním domě, řečeném Taverna, na kterém se k obdivu všech producírovali jedenáctiletý hoch ze Salcburku na cemballe se svou patnáctiletou sestrou na křídle, přičemž ji i jeho doprovázeli další brněnští hudebníci na rozličné nástroje.“ 

I když prý mladý Wolfgang nemohl vystát trubače, kteří se podle něj nemohli shodnout na jediném čistém tónu, pro Brno byl Mozartův koncert opravdovou senzací. Pravidelné koncerty, při nichž účinkovali jednak hudebníci divadelního orchestru nebo později i významní umělci projíždějící Brnem, začaly být ve městě obvyklé až v osmdesátých letech 18. století. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 10/2011

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Lýdský král Kroisos ukazuje své pohádkové bohatství, autor Gaspar van den Hoecke (kolem 1630) (ilustrace: Wikimedia Commons, Národní muzeum ve Varšavě, CC0)

Historie

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907