Mozek pod útokem: Jak všudypřítomné informace deformují naše myšlení?

01.05.2019 - Vojtěch Sedláček

Internet, televize, rádio – těmito kanály k nám neustále proudí informace. Ačkoliv se tak můžeme cítit permanentně v obraze, záplava dat současně dostává náš mozek pod tlak, na který není evolučně vybavený. Co nás čeká v budoucnosti?

<p>Ačkoliv se snažíme soustředit na práci, naše pozornost neustále sklouzává k internetu a sociálním sítím. Ukazuje se, že například zaměstnanci s přístupem na internet se nedokážou své práci věnovat ani půl hodiny nepřetržitě.</p>

Ačkoliv se snažíme soustředit na práci, naše pozornost neustále sklouzává k internetu a sociálním sítím. Ukazuje se, že například zaměstnanci s přístupem na internet se nedokážou své práci věnovat ani půl hodiny nepřetržitě.


Reklama

Mozek je naší soukromou výpočetní jednotkou, s níž se mohou jen těžko měřit i ty nejmodernější superpočítače. Podle nejnovějších zjištění společnosti IBM provede až 38 tisíc trilionů operací za sekundu a jeho kapacita je srovnatelná s 3 584 terabajty operační paměti. Uvedený výkon se nejen uplatňuje při řízení nervové soustavy, ale také podporuje naše kognitivní schopnosti, tedy příjem, třízení a vyhodnocování podnětů z okolního prostředí.

Pauzy mezi řádky

Přestože mozek dokáže zpracovat obrovské množství přijímaných informací, neumí je vyhodnocovat všechny naráz. Kdybychom chtěli věnovat pozornost veškerému dění kolem, obrazně řečeno bychom si přetížili hlavu. Aby se tak nestalo, dostali jsme do vínku schopnost koncentrace, která sídlí ve frontálním a spánkovém laloku a v bazálních gangliích (uplatňují se při řízení pohybu a pomáhají s vnímáním). Tím, že se zaměříme na jediný konkrétní problém, dokážeme všechny ostatní dočasně odsunout do pozadí a současně nejpálivější obtíže řešíme efektivně. Popsanou dovednost však může narušovat například sledování monitoru

Studie profesorky Naomi Baronové z American University prováděná na 429 vysokých školách v USA prokázala, že 92 % studentů postihly problémy s koncentrací v okamžiku, kdy měli číst text z obrazovky, tabletu, mobilního telefonu nebo počítače. Jak ve své knize Digitální demence uvádí přední neurovědec Manfred Spitzer, důvody existují hned dva: Prvním je tzv. scrolling, tedy únava z jednolitého textu. Elektronické dokumenty se zarovnávají do bloků, jež čtenáři nenabízejí prostor k odpočinku. Mozek se zpracováváním nekonečného textu brzy unaví a čtenář od něj odbíhá. 

Výkonní a vyhořelí

Druhý důvod představuje podprahový proud informací, který dané médium nabízí: Studenti účastnící se výzkumu sice četli daný text, ale jejich mozek zároveň vnímal, že pokud dokument minimalizují, okamžitě budou mít přístup ke všem zábavným prvkům, jež digitální média skýtají. A jelikož naše hlava s oblibou lenoší, čtenáři jí rádi dopřávají trochu rozptýlení dostupného na jediné kliknutí.

„Produktivní den“ dnes znamená „dobrý den“. I proto se napříč společností stále častěji skloňují slova jako výkonnost, plán a cíl. Ruku v ruce s nimi jdou ovšem stres, infarkt, zhroucení či vyhoření. A protože tempo doby neustále roste, naše schopnost koncentrace se kvůli snaze vstřebat co nejvíc informací zhoršuje. 

Příliš mnoho úkolů

Simultánní sledování hned několika podnětů, tzv. multitasking, narušuje soustředění, a výsledky našeho snažení se tak snižují. Člověk totiž nedokáže dobře vnímat víc významových proudů současně. Zvládneme sice skákat na jedné noze a při tom telefonovat, ale soustředit se na televizi a zároveň psát seminární práci náš mozek zkrátka neumí.

Neefektivnost multitaskingu dokazuje například studie Stanford University vedená doktorem Kep-Kee Lohem. Ten srovnával výsledky práce osob vykonávajících multitasking a těch, kdo se soustředili pouze na jednu činnost. „Multitaskeři“ vyšli ze srovnání mnohem hůř, neboť se u nich projevily problémy s organizací myšlenek, zhoršená schopnost filtrovat nepodstatné informace a pomalejší přechod od jedné aktivity k druhé.

Nedokážeme se soustředit

Jak ukázala studie provedená pro Asociaci televizních organizací, běžný Čech stráví u médií 9,6 hodiny denně, z toho se přes 1,2 hodiny zabývá více než dvěma zdroji naráz. Češi ve věku od 24 do 74 let svou pozornost nejčastěji dělí mezi televizi (s průměrnými 225 minutami denně) a počítač, tablet či mobil. Generace od 15 do 24 let se nejvíc věnuje notebooku v kombinaci s mobilním telefonem. Na těchto zařízeních pak mladí obvykle sledují videa, poslouchají hudbu nebo kontrolují sociální sítě. 

K nejoblíbenějším z nich patří Facebook: Účet má přes pět milionů českých uživatelů a tráví na něm v průměru víc než dvě hodiny denně. Výzkum společnosti Rescue Time, jenž sledoval padesát tisíc zaměstnanců, ukázal dopady: Lidé, kteří mají v práci přístup na internet, se nedokážou své pracovní náplni věnovat ani půl hodiny nepřetržitě. Někteří pak dokonce kontrolovali e-maily a sociální sítě každých šest minut. Pokud jim tato činnost zabrala byť jen minutu, pak ze své osmihodinové pracovní doby strávili přes hodinu sledováním internetu.

Aktivní zábava na ústupu

Digitální média však nejvíc ohrožují nejmladší uživatele. Dětství představuje pro vývoj mozku kritické období, kdy se formuje a vytváří si základnu pro budoucí život. Ratolesti upřednostňující čtení knih, učení, pravidelnou sociální interakci a sportovní aktivity rozvíjejí svůj klíčový orgán mnohem víc než ty, které tráví volný čas u obrazovek a aktivní činnost nahrazují pasivitou.

Zatímco dnešní třicátníci sledovali jako malí nanejvýš televizi, současné děti jsou od narození obklopeny počítači, chytrými telefony a tablety, jejichž prostřednictvím pronikají na sociální sítě či obecně na internet. Nejmenší uživatelé, ve věku od 2 do 10 let, tráví u digitálních médií v průměru 9 hodin a 6 minut denně. V České republice se to týká víc než půl milionu ratolestí: Téměř 40 % z nich používá mobil či tablet a přes 70 % jich sedává u počítače. 

Děti brzdí internet

Podíl digitálních médií na nesprávném vývoji mozku doložila studie amerického Národního institutu zdravotnictví (NIH), pod vedením doktorky Gaye Dowlingové. Její tým během 10 let zkoumal 11 tisíc dětí mezi 9. a 10. rokem života, tedy první generaci zcela vyrůstající ve světě digitálních médií a internetu. U těch, kteří se na monitory a displeje dívali víc než sedm hodin denně, potvrdili výzkumníci negativní změny spočívající v úbytku mozkové kůry

Práce přinesla ještě jeden alarmující poznatek: Děti využívající digitální média víc než dvě hodiny denně mají zhoršené výsledky v testech, jež vyžadují aktivní přemýšlení. Média nám totiž předkládají předem „zpracované“ informace, takže již není třeba složitě hledat v knihách, přemýšlet nad řešením problémů nebo se obracet na vlastní zkušenosti – stačí se podívat na internet a vše potřebné tam najít. K tomu už ovšem není nutné hlubší přemýšlení, jež by v mozku vytvářelo nová synaptická spojení či posilovalo ta stávající.

Kudy se vydat?

Lenošení mozku a časté používání digitálních médií se může negativně projevit také u dospělých, a to postupnou dezorientací v čase či prostoru a ztrátou schopnosti komplexní interakce s ostatními. Důkazy poskytla například studie vedená profesorkou kognitivní neurologie Eleanor Maguireovou z University College London, jež po dobu pěti let sledovala začínající řidiče taxíků v Londýně: Tamní šoféři musejí pro získání licence splnit velmi náročné zkoušky, jejichž součástí je i prokázání podrobných znalostí mapy britské metropole, tvořené labyrintem přibližně 25 tisíc ulic.

Výsledky testů ukázaly, že hipokampus úspěšných absolventů se po dobu přípravy na zkoušku zvětšoval. Kromě taxikářů sledovali vědci také srovnatelně inteligentní skupinu osob ve stejném věku, u níž ovšem tato mozková část nijak nerostla – naopak. Můžeme se tedy jen domýšlet, v jakém stavu mají hipokampus řidiči v době, kdy se většina z nich spoléhá na navigační systém GPS.

Jeptišky a Alzheimer

Procvičování mozku je zkrátka velmi důležitým vkladem do budoucna, jak dokládá i tzv. Nun Study neboli „studie jeptišek“, jíž se účastnilo 678 sester téhož řádu ve věku od 76 do 107 let. Odborníkům z University of Kentucky poskytly své písemnosti z dob před složením slibu, daly jim také lékařské záznamy, údaje o rodinách či dosaženém vzdělání a pracovní minulosti. Během patnáctiletého výzkumu vědci pravidelně testovali kognitivní schopnosti jeptišek, zkoumali vzorky jejich krve a v případě skonu podrobili ostatky některých z nich pitvě.

TIP: Mozek jako hřiště vědy: Dokážeme vylepšit lidský mozek?

Výsledkem bylo zjištění, že sestry, které již před složením slibu vykazovaly horší kognitivní schopnosti, ve stáří častěji sužovala onemocnění nervové soustavy, především Alzheimerova choroba. Z toho vyplývá, že osoby se zhoršeným vnímáním – způsobeným například častým používáním digitálních médií – může tento typ nemoci na sklonku života ohrožovat víc. Jeptišky jediného řádu přitom odborníci k výzkumu zvolili pro jejich víceméně identický asketický život. Vybírali si ženy, jež složily slib velmi mladé, tudíž u nich nehrály roli patologické jevy jako chudoba či nezaměstnanost, které by mohly studii ovlivnit. 

Sestra Marie

Nejzajímavější účastnicí Nun Study byla sestra Marie, která až do svých 84 let pracovala jako učitelka a zemřela teprve o 17 roků později na rakovinu. Po celou dobu přitom zůstala duševně velice čilá, což potvrzovaly i testy z posledních let jejího života, které neukazovaly žádné chorobné projevy. Pitva ovšem v jejím mozku odhalila známky rozvinuté Alzheimerovy choroby. Marie se tak stala jasným důkazem, že vzdělání a vysoká mentální aktivita patří ke způsobům, jak proti tomuto neléčitelnému onemocnění bojovat. 

Dokáže mozek v dospělosti růst?

Veškeré informace ze smyslových orgánů proudí do mozku ve formě elektrických impulzů. Zpracovávají je neurony, mezi kterými se vzruchy přenášejí přes nervová vlákna zakončená tzv. synapsemi. Pokud synapse používáme, rostou a větví se. V opačném případě chřadnou a nenávratně odumírají. Oblasti mozkové kůry tak v dospělosti mohou díky rozvoji této „zpravodajské sítě“ růst, ale další neurony už nevznikají. Odumřelé nervové buňky ztrácíme navždy, a proto je důležité o ně pečovat pomocí aktivního vnímání, prožívání, cítění a jednání.


Mozek jako galaxie

Za normálních okolností člověku odumírá zhruba deset tisíc mozkových buněk denně. Zdánlivě vysoké číslo nás ovšem nemusí děsit, protože celkově máme v mozku zhruba 86 miliard neuronů. Někteří uvedenou hodnotu srovnávají s množstvím hvězd v Galaxii, těch je však přece jen o něco víc: podle odhadů 200–400 miliard.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Každý, kdo na radnici přinese krysí ocas, dostane jeden cent!

Historie

Pořádné lepidlo se hodí i chirurgům

Věda

Nobelovu cenu nezískal Einstein za svoji revoluční teorii, ale až v roce 1922 za vysvětlení fotoelektrického jevu

Vesmír
Cestování

Příslušníci regimentu RAF s průzkumným vozidlem Humber, Holandsko 1944.

Válka
Reklama

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907