Možnost pilotované mise EM-1 padla: Orion poletí s posádkou později

15.05.2017 - Martin Reichman

Expertní skupina NASA definitivně zavrhla možnost, že by první mise kosmické lodi Orion nesla posádku

Orion později a bez posádky -<p>První mise Orionu bude definitivně bez posádky. Nový termín startu mise EM-1 chce NASA zveřejnit během několika měsíců.</p>
Orion později a bez posádky -

První mise Orionu bude definitivně bez posádky. Nový termín startu mise EM-1 chce NASA zveřejnit během několika měsíců.


Reklama

Klíčovou roli v plánech na příští cestu lidské posádky k Měsíci a později i k Marsu má sehrát supertěžká raketa SLS a kosmická loď Orion. Startu s posádkou má předcházet nepilotovaná mise označovaná jako EM-1. Původní plán mise EM-1 počítal s nepilotovaným obletem Měsíce na dráze volného návratu a s přistáním do Tichého oceánu po sedmi dnech letu. Na počátku roku se ale objevila překvapivá informace, že by mise EM-1 mohla být pilotovaná.

S posádkou, nebo bez ní?

Možností nasazení posádky v rámci mise EM-1 se následně zabývala expertní skupina NASA. Závěr studie proveditelnosti ovšem vrací do hry původní scénář a mise EM-1 tak bude definitivně bez posádky. Problém podle NASA nepředstavují technické překážky ale spíše finance. Původní plán je výrazně levnější a nasazení posádky by si vyžádalo dodatečné náklady ve výši 600 až 900 milionů dolarů.

Není také zcela jasné, kdy se mise EM-1 a následná EM-2 uskuteční. Teoreticky by první start mohl proběhnout v roce 2019, přesný termín chce ale NASA zveřejnit během několika příštích měsíců. Termín startu EM-1 přitom ovlivňuje termín EM-2 kvůli nutným úpravám pozemních systémů, aby vyhovovaly změnám v konfiguraci nosiče.

Reklama

  • Zdroj textu:

    NASA

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907