Mýtický Vyšehrad: Historie legendárního pražského hradu

Mýtický Vyšehrad

Podle archeologických nálezů však první slovanské osídlení na Vyšehradě pochází až z první poloviny 10. století. Po hradišti vznikl královský palác, který vyplenili v roce 1420 husité. I když se toto místo měnilo a z jeho původní podoby mnoho nezůstalo, stejně při návštěvě dnešního Vyšehradu na vás dýchnou dějiny hned v několika rozmanitých podobách. Najdete zde nejstarší pražskou rotundu svatého Martina. Mohutný gotický chrám svatého Petra a Pavla, který se v 19. století dočkal novogotické přestavby. Můžete obdivovat rozsáhlé opevnění, jehož části se dochovaly už z poloviny 14. století.  A případně si při pohledu z vyšehradský hradeb připomenout některou ze slavných legend. Třeba tu o Horymírovi a jeho statečném koni.

Šemíkův skok – jak to bylo?

Horymír, vladyka z Neumětel, se znelíbil knížeti Křesomyslovi. Zničil totiž zlaté a stříbrné doly, ze kterých plynuly Křesomyslovy zisky. Co na nich Horymírovy vadilo? Místo toho, aby obyvatelé země orali svá pole, vrhli se na hledání cenných kovů. Horymírův počin byl tedy do jisté míry pochopitelný. Ne tak pro knížete Křesomysla. Ten na Vyšehradě odsoudil Horymíra k smrti! Povolil mu jen poslední přání. Naposledy se svézt na svém oblíbeném koni.

Ještě předtím ale kníže nechal zavřít všechny brány. Horymír vyskočil na Šemíka, ten poskočil k vyšehradským hradbám a ladně se přes ně přenesl. Doskočil až na protější vltavský břeh a uháněl i se svým pánem k Neumětelům. Tento obdivuhodný skok knížete přesvědčil, že Horymír a jeho kůň musí být pod ochranou bohů a vladyku omilostnil. Šemík svého pána sice domů donesl, ale zraněním po svém mimořádném skoku brzy podlehl. Před smrtí se ještě Horymírovi svěřil se svým posledním přáním. Chtěl být pohřben před vraty jeho sídla. Aby se svým pánem mohl být i po smrti. A Horymír jeho prosbu splnil.