Existoval kdysi bájný Vyšehrad, alespoň v té době a podobě, jak nám jej líčí legendy?
Opevněné hradiště prý založil bájný kníže Krok buď kolem roku 453 nebo 650. Po Krokově smrti vládla jeho dcera Libuše, která si na Vyšehrad přivedla Přemysla Oráče.
Podle archeologických nálezů však první slovanské osídlení na Vyšehradě pochází až z první poloviny 10. století. Po hradišti vznikl královský palác, který vyplenili v roce 1420 husité. I když se toto místo měnilo a z jeho původní podoby mnoho nezůstalo, stejně při návštěvě dnešního Vyšehradu na vás dýchnou dějiny hned v několika rozmanitých podobách. Najdete zde nejstarší pražskou rotundu svatého Martina. Mohutný gotický chrám svatého Petra a Pavla, který se v 19. století dočkal novogotické přestavby. Můžete obdivovat rozsáhlé opevnění, jehož části se dochovaly už z poloviny 14. století. A případně si při pohledu z vyšehradský hradeb připomenout některou ze slavných legend. Třeba tu o Horymírovi a jeho statečném koni.
Horymír, vladyka z Neumětel, se znelíbil knížeti Křesomyslovi. Zničil totiž zlaté a stříbrné doly, ze kterých plynuly Křesomyslovy zisky. Co na nich Horymírovy vadilo? Místo toho, aby obyvatelé země orali svá pole, vrhli se na hledání cenných kovů. Horymírův počin byl tedy do jisté míry pochopitelný. Ne tak pro knížete Křesomysla. Ten na Vyšehradě odsoudil Horymíra k smrti! Povolil mu jen poslední přání. Naposledy se svézt na svém oblíbeném koni.
Ještě předtím ale kníže nechal zavřít všechny brány. Horymír vyskočil na Šemíka, ten poskočil k vyšehradským hradbám a ladně se přes ně přenesl. Doskočil až na protější vltavský břeh a uháněl i se svým pánem k Neumětelům. Tento obdivuhodný skok knížete přesvědčil, že Horymír a jeho kůň musí být pod ochranou bohů a vladyku omilostnil. Šemík svého pána sice domů donesl, ale zraněním po svém mimořádném skoku brzy podlehl. Před smrtí se ještě Horymírovi svěřil se svým posledním přáním. Chtěl být pohřben před vraty jeho sídla. Aby se svým pánem mohl být i po smrti. A Horymír jeho prosbu splnil.
100+1 historie (speciál léto 2015)
ZajímavostiKrál ptáků přilétá
Kategorie: Chování – ptáci
Autor: Audun Rikardsen, Norsko
Název: Přistání orlaSnímek z bezprostřední blízkosti mohl Nor Audun Rikardsen pořídit jen díky tomu, že nedaleko svého domu umístil na starou větev fotopast a naučil tam dravce sedat s využitím nastražené mršiny. Trvalo tři roky, než se mu podařilo zachytit dokonalý obraz.
PřírodaHadice na mořské houbě
Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.