Po stopách Kroka a jeho dcer: Co je realita a co pouhá fikce?

08.09.2019 - Blanka Fišarová

Hrad Tetín, hradiště Libušín, Kazina mohyla či Krokovo sídlo – jedná se o místa, na nichž údajně sídlily či byly pohřbeny postavy z úsvitu českých dějin. Co si o popisech dávných kronikářů myslí archeologové?

<p>Kníže Krok s dcerami Kazi, Tetou a Libuší.</p>

Kníže Krok s dcerami Kazi, Tetou a Libuší.


Reklama

O počátcích naší historie toho mnoho nevíme. Jediné písemné prameny o prvních slovanských panovnících na území Čech a Moravy pocházejí z pera kronikářů žijících o mnoho staletí později. Ti si při popisu zapomenutých událostí vypomáhali antickou mytologií, lidovými zkazkami i vlastní fantazií. Právě tak se zrodilo vyprávění o vojvodovi Krokovi, který se údajně ujal vlády nad českým lidem po smrti bájného praotce Čecha.

Poprvé se o něm zmínil na přelomu 11. a 12. století žijící kronikář Kosmas, jenž mýtickému mocnému stařešinovi přisoudil tři dcery Kazi, Tetu a Libuši. Další kronikáři a vypravěči tento příběh převzali a patřičně ho vyšperkovali. Celé generace učenců i amatérských nadšenců se pak pokoušeli najít domnělá sídla těchto s největší pravděpodobností zcela smyšlených postav. Kam je umístili?

Ztracený Krokův hrad

Vojvoda Krok údajně žil asi v 7. století. Jako správný velmož vládl podle Kosmy z hradu. Slavný kronikář o tom napsal: „Podle jména Krokova je znám hrad již stromovím zarostlý, v lese u vsi Ztibečná.“ Co se pod označením Ztibečná skrývá? Podle nejrozšířenějšího názoru měl Kosmas na mysli dnešní obec Zbečno na Berounce, kde ve 12. století existoval dvorec pražských Přemyslovců. Za Krokovo sídlo český vzdělanec nejspíše považoval pozůstatky nějakého hradiště. Nedaleko od Zbečna se skutečně nacházejí stopy dávného osídlení, konkrétně na vrcholu Hradiště u Stradonic. Nejedná se ovšem o památku na sídlo bájného vojvody, avšak o keltské oppidum. Mohlo se právě sídliště z doby Keltů stát pro Kosmu předobrazem Krokova hradu?

Slavný kronikář žijící v 16. století Václav Hájek z Libočan, jenž svými fantaziemi později uvedl v omyl nejednoho historika, považoval za Krokův domov hrad Krakovec u Rakovníka. S tímto odvážným tvrzením však hodně přestřelil. Tento hrad vznikl až v pozdním středověku a archeologové nenašli na místě stopy po žádném starším osídlení.

Tajemná Kazi

S údajnými sídly Krokových dcer to nevypadá o mnoho lépe… Kronikář Kosmas obdařil ve svém díle hrady pouze Tetu a Libuši. V souvislosti s jejich nejstarší sestrou, kouzelnicí a léčitelkou Kazi, se zmínil pouze o její mohyle. Přesto historikové celá léta pátrají po hradu či hradišti Kazíně. Kdo to způsobil? První se o sídle Krokovy nejstarší dcery zmiňuje ve 14. století kronikář Dalimil. Zřejmě nedokázal přenést přes srdce, že by se prvorozená vojvodova dcera obešla bez hradu. A tak Dalimil píše ve své kronice o Kazíně a od něj opisují další učenci. Jejich slova brali historikové v 19. století zcela vážně a o existenci Kazína v nejmenším nepochybovali! Kde ho hledat?

Například bujnou představivostí nadanému Hájkovi učarovalo hradiště z doby železné nad pozdější osadou Závist naproti Zbraslavi. Právě tam umístil Kazín, respektive Kášín, neboť legendární léčitelku nazýval Kášou. Jiní autoři se pokusili odvodit polohu domnělého sídla bájné Krokovy dcery od umístění její mohyly. Tu podle kronikáře Kosmy lidé navršili někde v této oblasti: „Nad břehem řeky Mže, při cestě, kudy se chodí do končin kraje bechyňského přes horu, jež slove Oseka.“ Tato slova dala široký prostor nejrůznějším spekulacím.

Co má Tetín společného s Tetou?

Zatímco snahy nalézt Krokův hrad a Kazín se podobají hledání pověstné jehly v kupce sena, o existenci Tetína nelze pochybovat. Samotný hrad sice vznikl asi v polovině 13. století, v jeho blízkosti však prokazatelně stálo slovanské hradiště. Vždyť právě na Tetíně přišla roku 921 o život svatořečená kněžna Ludmila, na niž poslala vrahy její snacha Drahomíra. Založila však toto sídlo skutečně Teta, nebo Kosmas naopak od názvu tohoto sídla odvodil pojmenování Krokovy prostřední dcery?

Hradiště zřejmě vzniklo až v 9. století. To je nejméně o sto let později, než měla žít údajná pohanská kněžka Teta. Od koho tedy dostal Tetín své jméno? Tímto pojmenováním se mohl honosit i nějaký muž. Třeba se tak jmenoval nějaký významný slovanský vůdce. Název hradiště může rovněž odkazovat na keltského boha Teutata, jehož kult zřejmě souvisel s vodou. Těžko soudit, která z úvah o původu pojmenování Tetína se nejvíce blíží pravdě…

Kde sídlila kněžna Libuše?

S podobnými nesnázemi jako v případě Tetína se potýkají badatelé také při určení původu Libušína. Právě zde měla sídlit nejslavnější ze tří Krokových dcer a odtud prý také pronesla proroctví o slávě Prahy. Kosmas píše o činech bájné panovnice mimo jiné následující: „Ta vystavěla též hrad tehdy nejmocnější u lesa, jenž se táhne ke vsi Ztibečná, a podle svého jména jej nazvala Libušín.“

TIP: Bájný silák Bivoj: Co vypráví kroniky o osudu nápadníka kněžny Kazi

Nalezení sídla s tímto názvem patří ke snadným úkolům. Obec Libušín se nachází nedaleko Kladna a poblíž ní leží stejnojmenné slovanské hradiště. V původní verzi zněl jeho název Ljubošín, což odkazuje na ženské či mužské jméno Ljuboša. Opravdu zde pobývala Krokova nejmladší dcera? O tom lze s úspěchem pochybovat. Hradiště Libušín vzniklo až ve druhé polovině 10. století. Jeho sláva pak skončila o sto let později. Možná tak právě podle Libušína pojmenoval Kosmas bájnou kněžnu.

  • Zdroj textu:

    100+1 historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Divoké páření královny a trubce za letu

Věda

Autonomní uklízeč sněhu u osvětlení letištní dráhy

Věda

Snímek komety C/2019 Q4 Borisov, pořízený teleskopem Canada-France-Hawaii Telescope na Havaji

Vesmír
Zajímavosti

Mnoho exemplářů hry nezůstalo, a pokud ano, jde o pouhé fragmenty

Historie

Děti otročící na plantážích chodí oblečené jako jejich vrstevníci jinde na světě, žijí však v extrémní chudobě. Pod hranicí extrémní chudoby, tedy s méně než 44 korunami na den, žije v například Burkině Faso 43,7 % obyvatel.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907