Na Madagaskaru žili obrovští „koalí“ lemuři, kteří se živili listím

17.07.2021 - Stanislav Mihulka

Usilovné pátrání přineslo první nález DNA velikých lemurů, kteří na Madagaskaru vymřeli ve středověku

<p>„Koalí lemur“ <em>Megaladapis edwardsi</em> dorůstal až 1,5 metru a vážil okolo 85 kilogramů.</p>

„Koalí lemur“ Megaladapis edwardsi dorůstal až 1,5 metru a vážil okolo 85 kilogramů.


Reklama

Madagaskar je rájem pestré přírody. Žije tam mnoho zajímavých zvířat, všechna jsou ale poměrně malá. Ještě poměrně nedávno přitom na Madagaskaru žili mnohem větší živočichové. Byli mezi nimi i „koalí“ lemuři Megaladapis edwardsi, kteří dosahovali velikosti 1,5 metru a váhy kolem 85 kilogramů. Tak jako řada dalších velkých druhů zvířat i „koalí“ lemuři doplatili na příchod lidí, kteří taková zvířata lovili a výrazně měnili krajinu. Gigantičtí lemuři definitivně vymřeli zřejmě někdy ve 14. až 15. století.

Přestože „koalí“ lemuři zmizeli v porovnání s dalšími druhy megafauny poměrně nedávno, mnoho toho o nich nevíme. Jedním z důvodů je i to, že je obtížné získat DNA takových druhů. V tomto případě není překážkou stáří, ale spíše tropické a subtropické klima, které příliš nepřeje uchovávání DNA ve fosilních nálezech.

Štastný nález DNA

Stephanie Marciniak z americké Pennsylvania State University a její tým přesto nedávno dokázali izolovat DNA z čelisti „koalího“ lemura, staré 1 475 let. Bylo to náročné. Analyzovali stovky kostí těchto lemurů, až se na ně konečně usmálo štěstí. Získanou DNA přečetli a dostali z ní spoustu zajímavých informací.

TIP: Unikátní nález dávné hostiny prozrazuje, že jsme vyhubili obří lenochody

Mimo jiné potvrdili, že si „koalí“ lemuři (anglicky „koala lemurs“) skutečně zaslouží své jméno. Vědci je tak pojmenovali, protože se již dříve domnívali, že se tito lemuři živili prakticky výhradně rostlinnou stranou, podobně jako koalové, kterým se také podobají tělesnými proporcemi. V DNA „koalích“ lemurů totiž objevili geny, které se podobají genům koňů nebo primátů langurů čínských, tedy býložravých živočichů. Tyto geny se podílejí na deaktivaci toxinů v listech rostlin. Proto vědci usuzují, že se „koalí“ lemuři rovněž živili hlavně listy.

 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907