Na Madagaskaru žili obrovští „koalí“ lemuři, kteří se živili listím

17.07.2021 - Stanislav Mihulka

Usilovné pátrání přineslo první nález DNA velikých lemurů, kteří na Madagaskaru vymřeli ve středověku

<p>„Koalí lemur“ <em>Megaladapis edwardsi</em> dorůstal až 1,5 metru a vážil okolo 85 kilogramů.</p>

„Koalí lemur“ Megaladapis edwardsi dorůstal až 1,5 metru a vážil okolo 85 kilogramů.


Reklama

Madagaskar je rájem pestré přírody. Žije tam mnoho zajímavých zvířat, všechna jsou ale poměrně malá. Ještě poměrně nedávno přitom na Madagaskaru žili mnohem větší živočichové. Byli mezi nimi i „koalí“ lemuři Megaladapis edwardsi, kteří dosahovali velikosti 1,5 metru a váhy kolem 85 kilogramů. Tak jako řada dalších velkých druhů zvířat i „koalí“ lemuři doplatili na příchod lidí, kteří taková zvířata lovili a výrazně měnili krajinu. Gigantičtí lemuři definitivně vymřeli zřejmě někdy ve 14. až 15. století.

Přestože „koalí“ lemuři zmizeli v porovnání s dalšími druhy megafauny poměrně nedávno, mnoho toho o nich nevíme. Jedním z důvodů je i to, že je obtížné získat DNA takových druhů. V tomto případě není překážkou stáří, ale spíše tropické a subtropické klima, které příliš nepřeje uchovávání DNA ve fosilních nálezech.

Štastný nález DNA

Stephanie Marciniak z americké Pennsylvania State University a její tým přesto nedávno dokázali izolovat DNA z čelisti „koalího“ lemura, staré 1 475 let. Bylo to náročné. Analyzovali stovky kostí těchto lemurů, až se na ně konečně usmálo štěstí. Získanou DNA přečetli a dostali z ní spoustu zajímavých informací.

TIP: Unikátní nález dávné hostiny prozrazuje, že jsme vyhubili obří lenochody

Mimo jiné potvrdili, že si „koalí“ lemuři (anglicky „koala lemurs“) skutečně zaslouží své jméno. Vědci je tak pojmenovali, protože se již dříve domnívali, že se tito lemuři živili prakticky výhradně rostlinnou stranou, podobně jako koalové, kterým se také podobají tělesnými proporcemi. V DNA „koalích“ lemurů totiž objevili geny, které se podobají genům koňů nebo primátů langurů čínských, tedy býložravých živočichů. Tyto geny se podílejí na deaktivaci toxinů v listech rostlin. Proto vědci usuzují, že se „koalí“ lemuři rovněž živili hlavně listy.

 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Keltská polozemnice v archeoparku Nasavrky. (foto: Shutterstock)

Historie

Dospívající samec vydává při spatření člověka varovný výkřik. Dá se říct, že tento jedinec je usazen uprostřed „spižírny“. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907