Na Marsu přistál čínský modul s robotickým vozítkem

18.05.2021 - Martin Reichman

Na Marsu poprvé přistál čínský vesmírný modul. Jeho součástí je i robotické vozítko, které má zkoumat povrch planety


Reklama

Čína poprvé zanechala stopu na povrchu Marsu. V oblasti Utopia Planitia, kde v minulosti přistály i americké sondy Viking 1 (1976) a Pathfinder (1997), v sobotu dosedl její vesmírný modul s šestikolovým, 240 kilogramů vážícím landerem Ču-žung (Zhurong).

Nyní čínský rover kvůli diagnostickým testům stráví několik dnů uvnitř modulu, poté sjede po rampě a vydá se na průzkum planety. Po jejím povrchu se má pohybovat rychlostí až 200 metrů za hodinu a jeho mise je plánovaná na nejméně 90 dnů. Průzkum se zaměří na povrch planety a její atmosféru, a také na hledání známek života. S pomocí radaru má pod povrchem pátrat po vodě a ledu. Součástí mise je i orbiter Tianwen-1.

TIP: Čína připravuje vlastní vesmírný teleskop: Fungovat má jako modul orbitální stanice

Přistát na povrchu Marsu se doposud podařilo jen dvěma zemím – Spojené státy od roku 1976 uskutečnily devět úspěšných přistání. Tím posledním bylo únorový úspěch roveru Perseverance. Sovětský svaz na Marsu přistál v roce 1971 (robotická sonda Mars 3), jeho mise však selhala, protože modul brzy po kontaktu s povrchem planety přestal vysílat informace. Čína je tak v pořadí třetí zemí, které se podařilo přistát na povrchu rudé planety.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Experimenty ve Francii a ve Španělsku ukázaly, že po kávě se hůře odolává svodům nákupů. (foto: PixabayCC0)

Věda

Vizualizace polární záře tančící v atmosféře rudé planety. (foto: Shutterstock)

Vesmír

Noráky se nazývali čeští muži, kteří museli za druhé světové války odejít do totálního nasazení do Norska. Bylo jich 1300. Většinu z nich Němci poslali až za polární kruh, kde stavěli opevnění, silnice a železnice. (foto: soukromý archiv příbuzných Jana Novotného)

Zajímavosti

Růžoví elegáni se často hašteří. Vzrušením se jim načepýří peří a obzvlášť v zapadajícím slunci, kdy jeho barvy zázračně ožívají, bývají nádherní. (foto: David Říha)

Příroda

Aby se dostala na palubu, musela Jeanne Barretová oblékat mužský oděv. Námořníci však nic nepoznali. Její skutečná identita vyšla najevo při vylodění na Tahiti v dubnu 1768. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Objevená hlava mramorového Hérákla z Antikythéry. (foto: Nikos GiannoulakisCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907