Na Plutu je oblačno. A mraky tam jsou z kyanovodíku nebo acetylénu

25.10.2016 - Stanislav Mihulka

Podle pozorování sondy New Horizons se na Plutu zřejmě tvoří oblaka o velikosti až několik desítek kilometrů

Pluto -<p>Objevují se na Plutu mraky kyanovodíku?</p>
Pluto -

Objevují se na Plutu mraky kyanovodíku?


Reklama

Když meziplanetární sonda New Horizons v červenci 2015 proletěla kolem Pluta, planeta vypadala, že je prakticky bez mráčku. Letos v březnu se ale objevily zprávy o tom, že sonda zachytila jednotlivé mraky, které vznikají těsně u povrchu Pluta.

Tým projektu New Horizons před pár dny zveřejnil snímky, na nichž je patrných několik objektů, které důvěrně připomínají mraky. Podle všeho je tvoří poměrně silné vrstvy, brání nám ve výhledu na povrch Pluta, který je pod nimi, a měří několik až několik desítek kilometrů.

Jsou to mraky nebo ne?

Podle šéfa mise Alana Sterna ze Southwest Research Institute (SWRI) v Boulderu, stát Colorado, není ani u jednoho z těchto objektů ještě stoprocentně jisté, že jde skutečně o mrak. Prý ale mraky dost přesvědčivě připomínají.

Zatím není jisté, v jaké výšce se údajné mraky pohybují. Nejpravděpodobněji ale budou nízko, blízko k povrchu Pluta. Všech sedm „mraků“ se nachází poblíž terminátoru planety, tedy tam, kde je rozhraní osvětlené a neosvětlené části Pluta.

TIP: Západ Slunce na Plutu: Nové úžasné snímky ze sondy New Horizons

Podle modelů chování chemických látek na povrchu Pluta se badatelé domnívají, že nejde o mraky z dusíku, který se na Plutu vyskytuje v hojném množství, ale spíše o vzácnější látky, jako je například kyanovodík, acetylén nebo etan.

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: NASA / Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory / Southwest Research Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907