Na Plutu je oblačno. A mraky tam jsou z kyanovodíku nebo acetylénu

25.10.2016 - Stanislav Mihulka

Podle pozorování sondy New Horizons se na Plutu zřejmě tvoří oblaka o velikosti až několik desítek kilometrů

Pluto -<p>Objevují se na Plutu mraky kyanovodíku?</p>
Pluto -

Objevují se na Plutu mraky kyanovodíku?


Reklama

Když meziplanetární sonda New Horizons v červenci 2015 proletěla kolem Pluta, planeta vypadala, že je prakticky bez mráčku. Letos v březnu se ale objevily zprávy o tom, že sonda zachytila jednotlivé mraky, které vznikají těsně u povrchu Pluta.

Tým projektu New Horizons před pár dny zveřejnil snímky, na nichž je patrných několik objektů, které důvěrně připomínají mraky. Podle všeho je tvoří poměrně silné vrstvy, brání nám ve výhledu na povrch Pluta, který je pod nimi, a měří několik až několik desítek kilometrů.

Jsou to mraky nebo ne?

Podle šéfa mise Alana Sterna ze Southwest Research Institute (SWRI) v Boulderu, stát Colorado, není ani u jednoho z těchto objektů ještě stoprocentně jisté, že jde skutečně o mrak. Prý ale mraky dost přesvědčivě připomínají.

Zatím není jisté, v jaké výšce se údajné mraky pohybují. Nejpravděpodobněji ale budou nízko, blízko k povrchu Pluta. Všech sedm „mraků“ se nachází poblíž terminátoru planety, tedy tam, kde je rozhraní osvětlené a neosvětlené části Pluta.

TIP: Západ Slunce na Plutu: Nové úžasné snímky ze sondy New Horizons

Podle modelů chování chemických látek na povrchu Pluta se badatelé domnívají, že nejde o mraky z dusíku, který se na Plutu vyskytuje v hojném množství, ale spíše o vzácnější látky, jako je například kyanovodík, acetylén nebo etan.

  • Zdroj textu:

    New Scientist

  • Zdroj fotografií: NASA / Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory / Southwest Research Institute

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zatímco maso delfínů se prodává za desetitisíce korun, cena živých vycvičených zvířat stoupá k milionu.

Zajímavosti

Palác vypadá velmi křehce a romanticky. Jsou tady ale i sloupy, které jsou zbarveny dočervena... Prý to je krev tady umučených!

Historie

Mlhovina v Andromedě

Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.

Vesmír

Domobranci cvičí se speciálním protitankovým minometem

Válka
Revue

Z DNA sice není možné vyčíst přesnou délku života, umožňuje nám ale odhadnout průměrný věk.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907