Na povrch Měsíce dopadla část nosné rakety: Hlavním podezřelým je Čína

29.06.2022 - Stanislav Mihulka

Na počátku března dopadla na odvrácenou stranu Měsíce část nosné rakety a vyhloubila v něm dvojitý kráter. Místo dopadu prozkoumala sonda Lunar Reconnaissance Orbiter


Reklama

Astronomové na konci loňského roku objevili objekt, který se nacházel na kolizním kurzu s Měsícem. Další pozorování ukázalo, že umělé těleso směřující k povrchu Měsíce je část rakety. Prvním podezřelým byla společnost SpaceX, další zkoumání ale naznačilo, že by mohlo jít o třetí stupeň čínské nosné rakety Dlouhý pochod 3C mise Čchang-e 5-T1. Čína jakoukoli odpovědnost za srážku odmítla a v současné době je tak skutečná identita objektu stále nejasná.

Objekt dopadl na povrch našeho souputníka 4. března poblíž obrovského impaktního kráteru Hertzsprung, který se nachází na odvrácené straně Měsíce. Místo dopadu poté prozkoumala americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která pozoruje povrch Měsíce z oběžné dráhy a objevila něco zvláštního.

Záhada dvojitého kráteru

Snímky totiž ukazují, že po dopadu nevznikl typický kráter, ale kráter dvojitý, o celkovém průměru asi 29 metrů. Pokud jde o jednotlivé krátery, východně umístěný kráter má průměr zhruba 18 metrů a západní přibližně 16 metrů. Je to velmi nečekané, protože dvojitý kráter při dopadu raketového stupně na Měsíc doposud nikdy nevznikl. Na Měsíci známe krátery po dopadu raketových stupňů Apollo SIV-B misí Apollo 13, 14, 15 a 17, které jsou vždy jednotlivé a mají průměr přes 35 metrů.

TIP: Sonda LRO pořídila snímky čínského modulu na odvrácené straně Měsíce

Dvojitý kráter by mohl být ukazatelem toho, že objekt, který na povrch Luny dopadl, měl hmotu soustředěnou na obou svých koncích. Když někam dopadá typický použitý raketový stupeň, nejvíce hmoty se nachází v jeho spodní části, kde je umístěný motor. Zbytek raketového stupně obvykle zabírá prázdná palivová nádrž. Povaha kráteru by se tak mohla stát významnou stopou v pátrání po původu záhadného raketového stupně.

Krátery po dopadu raketových stupňů Apollo SIV-B (foto: NASA/Goddard/Arizona State University, CC0)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Startup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas QuineCC BY-SA 2.0)

Věda
Zajímavosti

Chcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)

Vesmír

Ostrov Sokotra, kde se poddruhu Adenium obesum subsp. Socotranum daří, leží asi 240 km od pobřeží Somálska. Politicky je ovšem ostrov součástí Jemenské republiky. (foto: Shutterstock)

Příroda

Socha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben SkálaCC BY-SA 3.0)

Historie

Dědeček kakadu

Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.

Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ HarrisonCC BY-SA 4.0)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907