Na silnice přijíždějí první autonomní elektrické náklaďáky

21.05.2019 - Stanislav Mihulka

Švédská společnost Einride vyslala na do zkušebního provozu svůj autonomní náklaďák bez kabiny

<p>T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker</p>

T-pod během jízdy v prostoru zařízení společnosti DB Schenker


Reklama

Středa 15. května 2019 se stala milníkem v historii automobilové nákladní dopravy. Na veřejnou komunikaci se poprvé vydal autonomní nákladní automobil, který ani nemá kabinu pro řidiče. Byl to náklaďák T-pod švédské společnosti Einride, jehož světová premiéra na silnici se odehrála ve švédském Jönköpingu, u zařízení logistické společnosti DB Schenker, která bude tyto autonomní náklaďáky používat.

Nákladní automobil T-pod není možné přímo řídit, protože není vybavený pro lidskou posádku. Spoléhá na systém autonomního řízení, který zahrnuje kamery, radary, LiDARy a elektroniku od Nvidie. V případě potřeby může řízení T-podu převzít lidský operátor pomocí dálkového ovládání. T-pod má elektrický pohon s bateriemi. Na jedno nabití ujede 200 kilometrů a může se pohybovat maximální rychlostí 85 kilometrů za hodinu.

TIP: T-log je prvním autonomním, elektrickým a terénním náklaďákem

Náklaďák T-pod teď čeká každodenní testovací provoz v zařízení společnosti DB Schenker. Od švédských úřadů na to má povolení do 31. prosince 2020. Zavádění autonomní nákladní dopravy je podle představitelů společnosti Einride součástí úsilí o udržitelný dopravní systém, který by nezatěžoval životní prostředí tolik jako dnes.

  • Zdroj textu:

    Einride

  • Zdroj fotografií: Einride

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1997 vyšla studie tvrdící, že očkování způsobuje autismus, a její závěry rezonují na internetu dodnes.

Zajímavosti

Chytré toalety by mohly zvýšit naši připravenost na budoucí epidemie.

Věda
Revue

Velmi těsná dvojice trpaslíků J2322+0509

Vesmír

Napoleon ruské revoluce

Alexandr Fjodorovič Kerenskij

Právník Alexandr Fjodorovič Kerenskij byl před válkou jako poslanec v Dumě dobře známou osobností. Po březnové revoluci působil ve vlivném petrohradském sovětu, dosáhl funkce ministra spravedlnosti a posléze se realizoval jako ministr války a námořnictva. Kerenskij se snažil vrátit ruskou armádu do války, letní ofenzíva roku 1917, jejíž součástí byl i útok u Zborova, však selhala. V Rusku stále sílili bolševici a volání po míru bez anexí a kontribucí.

Kerenskij se po bolševické revoluci pokusil zvrátit situaci, nebyl však úspěšný a následně uprchl do Anglie a Francie. Nevzdal se veřejného života a publikoval, ale do Ruska se nikdy nevrátil. Zemřel ve Spojených státech.

Historie

Výrazné barvy nemají mandrilové jen v obličeji, ale rovněž na zadku, kde pravděpodobně slouží pro snadnější pohyb skupiny v husté vegetaci.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907