Na slovanském Olympu (1): Kterým bohům se klaněli staří Čechové?

17.07.2020 - Jan Hrdina

Předtím než si začal podmaňovat magickou krajinu lesů, skal, potoků a tůní křesťanský Bůh, bděla nad českou kotlinou pohanská božstva starých Slovanů


Reklama

Pohanští Slované obývali rozsáhlá území Balkánu, střední a východní Evropy. V 9. století o nich životopisec Karla Velikého napsal, že „se sice jazykem sobě téměř podobají, avšak zvyky a zevnějškem jsou si velmi nepodobní“. To zřejmě platilo i o jejich mytologii, která byla mnohovrstevnatá, propracovaná a měla mnoho místních variant.

V nesčetných příbězích si staří Slované vyprávěli o mocných božstvech, magických bytostech, čarodějích, děsivých démonech i nebojácných hrdinech. Které bohy uctívali nejčastěji?

Perun: vládce bohů

 „A postavil na návrší vně opevněného dvorce modly: Perunovi ze dřeva, hlavu jeho ze stříbra a vous ze zlata.“ Tak popisuje mnich Nestor v Povesťi vremennych let modlu Peruna, nejvyššího boha slovanského panteonu, pána hromu, blesku a bouře, kterou nechal vztyčit kníže Vladimír.

Perun byl srovnatelný s řeckým Diem, germánským Thórem či keltským Taranisem. Perunovým atributem byla sekera, jež symbolizovala blesk podobně jako Thórovo kladivo hrom. Při obřadech byl Perunovi obětován býk, někdy však dokonce lidé vybraní losem. Z rostlin mu byl zasvěcen dub a zřejmě i kosatec, který svým tvarem připomíná blesk.

Nejvíce písemných zmínek o Perunovi pochází z prostředí Kyjevské Rusi, avšak Perun byl bohem, který vládl na všech slovanských územích a byl uctíván Slovany východními, západními i jižními.

Při Perunovi, jako nejmocnějším z bohů, se často skládaly přísahy, jež se nám zachovaly v ruských pramenech. Při Perunovi například přísahal v 10. století kníže Oleg, když uzavíral smlouvu s Byzantinci, a později kníže Igor. Po rozšíření křesťanství byl Perunův kult postupně pohlcen kultem starozákonního proroka Eliáše, který byl spojován s nebeským ohněm.

Sluneční válečník Svarožič

Podobně jakož i jiní slovanští bohové, byl i Svarožič původně slunečním božstvem úrody, avšak později se jeho úloha posunula do roviny válečnické. Bůh jménem Svarožič byl nejvýznamnějším bohem polabského kmene Ratarů, avšak při srovnání s ostatními bohy je zřejmé, že byl jedním z bohů všeslovanských, jen známým pod různými jmény. Jeho kult jakožto válečného boha se rozšířil v celém Polabí. Ústřední úlohu hrál při slavnostech slunovratu.

Svarožičovou hlavní svatyní bylo hradiště Retra v Meklenbursku, stojící na ostrově uprostřed jezera, jež se nazývalo Riedegost. A jako o bohu Redigastovi o něm referuje Adam Brémský v 11. století.

Svarožičovi z Riedegostu, synovi boha Svaroga, byly běžně obětovány ovce a skot, někdy však lidé, roku 1066 dokonce uťatá hlava biskupa Jana. Svarožič měl svého válečného koně, který byl užíván k věštění. Podle toho, jak kůň překračoval zkřížená kopí a také jakási dřívka, byla vynášena věštba i druh oběti. V bohově svatyni na ostrově prý stávala zlatá socha na purpurovém lůžku, tato svatyně však byla de nitivně zničena ve 12. století. Stopy po Svarožičově (Radegastově) uctívání nacházíme v Německu, Rakousku, Polsku i v českých zemích.

Pán ohně Svarog

Svarog (praslovansky Svarogъ, též Svaroh) byl nebeským kovářem, jenž vládl ohněm podobně jako řecký Hefaistos, byl původně uctíván všemi Slovany. Byl to on, kdo ukoval sluneční kotouč a umístil ho na oblohu.

Dokončení: Na slovanském Olympu (2): Kterým bohům se klaněli staří Čechové?

Měl dva syny – Dažboga, jenž byl uctíván na východě, a Svarožiče, kterého uctívali západní Slované. Je však možné, že šlo o jedno božstvo známé pod různými jmény. Právě Dažbog se Svarožičem jej nahradili, takže později kult Svaroga vymizel. Některé výklady jej pasují na nejvyššího boha, jenž jako stvořitel vládne na nebesích a nestará se o pozemské záležitosti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Současná podoba RMC v afghánských misích.

Válka

Káně rousná (Buteo lagopus) má rozpětí křídel až 140 cm a bělavější zbarvení než naše káně lesní (Buteo buteo).

Příroda

Obrazec dlouhý 37 metrů s jasně viditelnými liniemi o tloušťce mezi 30 a 40 centimetry představuje kočku s natočenou hlavou. Vědci jeho vznik datují do let 200 až 100 před naším letopočtem.

Zajímavosti

Ledovec Silvretta ve švýcarských Alpách. Odborníci odhadují, že do konce století zmizí 95 procent ze současných čtyř tisíc alpských ledovců.

Věda

Čingischán byl vůči nepřátelům nemilosrdný. Ti, kteří se vzdali, však mohli očekávat shovívavost.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907