Na stopě původce obezity: Za přejídání může specifický protein savců

29.04.2019 - Stanislav Mihulka

Savci mají v mozku mechanismus, který nás původně chránil před následky hladovění. Teď kvůli němu tloustneme


Reklama

I když jsou lidé po dobrém a vydatném obědě, zdaleka ne každý dokáže odmítnout zákusek nebo další dobroty. Prostě si nemůžeme pomoct. Podle nového výzkumu má tato naše slabost pro dobroty a pochoutky, kořeny v mozku. Jak se zdá, jezení kvůli hladu a mlsání dobrot ovládají v mozku dvě různé nervové dráhy.

Když jíme, mozek hlídá, zda už jsme sytí. V okamžiku, kdy už pocit hladu nemáme, tělo přestane vyžadovat další přísun jídla. Mlsání dobrot ale ovládá jiná část mozku a ta často pokračuje v jídle, i když jsme už dávno plní. Vědci teď zjistili, že mlsání do značné míry řídí signální protein nociceptin, který je charakteristický pro mozek savců. To by mohlo vysvětlit, proč mají k tloustnutí sklon právě savci a ne třeba ještěři nebo rejnoci.

TIP: Obezita zabíjí: S nadváhou souvisí 40 procent případů rakoviny v USA

Když badatelé chemicky vypnuli neurony v mozku myší, které produkují nociceptin, myši se přestaly přejídat. Na jejich normální jezení to ale vliv nemělo. Odborníci jsou přesvědčeni, že tento mechanismus přejídání dobrotami původně vznikl z velmi dobrého důvodu. Aby naši předkové zvládali časté hladovění, mlsání v době hojnosti jim zajistilo zásoby na horší časy.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Čingischánovo vraždění udělalo z hedvábné stezky paradoxně bezpečnější místo pro obchod.

Zajímavosti

Skupina trilobitů Ampyx priscus, společně zaplavených bahnem

Věda
Zajímavosti

Vlajky, jež astronauti vztyčili na Měsíci, mohly tamním podmínkám odolávat jen po symbolickou dobu. V přepočtu stály pouhých 650 korun

Vesmír

Babylon dnešní doby

V odlehlých údolích se během staletí vyvinuly stovky etnik s naprosto rozdílnou kulturou a jazykem. Jen s východní části ostrova (tedy nezávislým státem Papua-Nová Guinea) je spojeno celkem 841 různých jazyků a společně se západní Indonéskou půlkou se počet používaných nářečí šplhá k tisícovce. To je asi sedmina všech jazyků světa. Většinou z nich však nehovoří více než 1 000 lidí. Na východní polovině ostrova se proto lidé z různých kmenů dorozumívají prostřednictvím Tok Pisin – směsi místních dialektů a zkomolených výrazů z angličtiny. V západní části je společným dorozumívacím prostředkem indonéština.

Příroda

Ocenění za chemii si odnesl japonský tým, jenž vyzkoumal, že pětileté dítě denně vyprodukuje až půl litru slin.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907