Z planet naší soustavy krouží Slunci nejblíž Merkur. Co se ale nachází v prostoru mezi ním a naší hvězdou?
Z planet naší soustavy krouží Merkur ke Slunci nejblíž: Obíhá kolem něj po lehce výstředné dráze ve vzdálenosti 46–70 milionů kilometrů. Blíž už žádnou stálou oběžnici nenajdeme. Přesto astronomové v minulosti vynakládali nemalé úsilí na pátrání po hypotetické planetě, jež dostala dokonce jméno: Vulkán.
Z dat moderních slunečních družic vyplývá, že planeta větší než 100 km uvnitř dráhy Merkuru skutečně neexistuje. Nelze však vyloučit, že tam na kruhových trajektoriích najdeme menší tělesa. Někteří vědci se domnívají, že by mohlo jít dokonce o celou populaci kamenných planetek s rozměry od 100 m do 6 km – o tzv. vulkanoidy. Potvrzení, či naopak vyloučení jejich existence je pro odborníky důležité: Pomohlo by jim pochopit proces formování zejména kamenných planet z protoplanetárního disku.
Tajemství vesmíru
VědaZlatá mísa z Ebreichsdorfu.
VesmírKrabí mlhovina (vpravo) představuje zřejmě nejslavnější pozůstatek supernovy (SN 1054). Její explozi zaznamenali čínští hvězdáři v roce 1054. Vlevo dole pozůstatek Tychonovy supernovy (SN 1572), jež byla jako jedna z mála viditelná pouhýma očima. Vlevo nahoře Cassiopea A, nejjasnější zbytek po supernově (v radiovém oboru). Světlo z výbuchu k nám dorazilo zřejmě před 350 lety.
VálkaPřed zpozorováním odstřelovačem chrání prostor pohybu i prostá maskovací síť. Na snímku americký voják v Koreji, 1952.
HistorieMarii Terezii na dobru poddaných nezáleželo tak, jak se traduje. Důležitější byl stabilní stát.
ZajímavostiKrom případu Kathleen Grundyové vyšetřovala policie také úmrtí 27 dalších pacientů Harolda Shipmana, z nichž někteří také „změnili“ závěť v lékařův prospěch.
