Naděje jen pro některé: Uhynulé velryby populaci ledních medvědů nespasí

09.01.2021 - Zuzana Teličková

Shánění potravy je pro lední medvědy obzvlášť složité na konci jara. Na některých místech si ale během teplých měsíců dokázali najít náhradní zdroj potravy. Vědci se pokusili spočítat, zda to může stačit…

<p>V některých případech bylo u těl uhynulých velryb pozorováno 40 až 60 různých ledních medvědů. V roce 2017 bylo dokonce u mršiny velryby grónské napočítáno více než 180 krmících se medvědů.</p>

V některých případech bylo u těl uhynulých velryb pozorováno 40 až 60 různých ledních medvědů. V roce 2017 bylo dokonce u mršiny velryby grónské napočítáno více než 180 krmících se medvědů.


Reklama

Lední medvědi potřebují k přežití led, po němž se pohybují a ve kterém hledají dýchací otvory tuleňů a jejich doupata s mláďaty. Jen díky ledu se ke své kořisti dostanou. Když se na konci jara ledy rozlámou, musejí medvědi vydržet na pevnině, kde paběrkují a snaží se přežít do doby, než mořská hladina opět zamrzne. Na některých místech si lední medvědi během teplých měsíců našli náhradní zdroj potravy – obrovské mrtvoly uhynulých velryb, které uvízly na mělčině. 

Vědce z University of Washington napadlo, že velrybí mršiny by mohly být dostatečnou potravní náhradou, která by zachránila populace ledních medvědů i poté, co ledový příkrov v Arktidě přes léto úplně zmizí, což by podle většiny předpovědí mělo nastat kolem roku 2040. Vědci si proto nejprve určili, kolik velrybího tuku a masa by potřebovala populace ledních medvědů během „postního období“ a pak odhadovali velikost velrybích populací kolem Aljašky a na Čukotce. Dále zjišťovali, kolik velryb potenciálně uvízne na mělčině, přičemž vycházeli z toho, že jen asi 10 % uhynulých velryb je vyplaveno na břeh a jen některá z těl uvíznou na místech, kam se medvědi mohou dostat.

Analýza ukázala, že hypotetická populace 1 000 ledních medvědů by pro dobu letních měsíců bez ledu potřebovala zhruba osm velryb. Na jaře, kdy medvědi jedí nejvíc, by tutéž tisícihlavou populaci udrželo naživu asi 20 velryb.

TIP: Král Arktidy v slepé uličce – Evoluční problémy ledních medvědů

Zatímco v Čukotském moři se na základě dlouhodobě shromažďovaných údajů dá říct, že takové množství velryb by bylo zřejmě každým rokem k dispozici, o jiných oblastech to neplatí. V Arktidě žije 19 oddělených populací ledních medvědů a mnohé mají v tomto ohledu mnohem horší předpoklady.

Mořská bioložka Kristin Laidreová, která výzkum vedla, popsala jeho závěry takto: „Zatímco v některých oblastech jsou mršiny velryb důležitým zdrojem, který může ledním medvědům nahradit ztráty potravy způsobené ústupem ledu, určitě se nedá očekávat, že vyřeší situaci napříč celou Arktidou a zcela medvědům nahradí chybějící tuleně. V mnoha regionech jsou prostě environmentální změny příliš velké a velrybích těl je příliš málo.“

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907