Náhoda, nebo osud? Experiment má ověřit, zda lze vůlí ovlivnit hrací kostku

28.02.2017 - Kateřina Helán Vašků

Existuje v životě náhoda? Řídí naše kroky osud? A lze podobné otázky vyřešit pomocí jednoduché hrací kostky? Odpovědi zkusil najít tým odborníků ze spolku Žádná věda v rámci pokusu nazvaného Experiment Náhoda

Experiment Náhoda -<p>Vrhač kostky měří téměř tři metry a ovládá se ručním tlačítkem.</p>
Experiment Náhoda -

Vrhač kostky měří téměř tři metry a ovládá se ručním tlačítkem.


Reklama

Experiment Náhoda je v podstatě velmi jednoduchý: Pomocí speciálního stroje zkoumá, zda můžeme pouhou silou myšlenky působit na hrací kostku tak, aby při hodu padla šestka. „Jedná se o otázku, jestli existuje možnost psychicky ovlivňovat předměty – konkrétně zda lidé dokážou ovlivnit hod kostkou ve velkém statistickém vzorku,“ vysvětluje vedoucí projektu Ivan Sobička. 

Designér Petr Bakoš zkonstruoval kvůli zmíněnému experimentu pozoruhodný stroj – vrhač kostek vysoký téměř tři metry. Kostku uvnitř přitom vyvážili a zkontrolovali odborníci z Las Vegas. Princip zařízení vysvětluje tvůrce elektronického vybavení Petr Kospach: „Stroj musí především umět vrhat kostku. Obsahuje kompresor, zásobník stlačeného vzduchu a elektromagnetický ventil. Jakmile počítač řekne, že má přístroj kostku vrhnout, pustí se stlačený vzduch do trysky, kostka vzlétne a dopadne na jednu ze stran.“  

Hod kostky se ovládá speciálním tlačítkem a výslednou hodnotu pokaždé snímá kamera. Lidskou ruku stroj nahrazuje proto, aby se vyloučily podvody. Kouzelníci a iluzionisté by mohli vyprávět, jak snadné je hodit několik šestek za sebou…

Paradoxní výsledky 

Experiment Náhoda odstartoval loni 1. listopadu v Národní technické knihovně. Každý účastník měl 12 hodů – čím víc šestek mu padlo, tím byl úspěšnější a mohl získat dárek. Dosavadní rekord si připsal Marián Žabka, který se podle svých slov zabývá lidským myšlením. Z celkových 12 pokusů hodil šestku sedmkrát

Stroj se pak z knihovny stěhoval ještě do několika obchodních domů, ale žádné výjimečné počty šestek už nepadly. Podle organizátorů se za dva týdny uskutečnilo celkem 15 998 hodů, nicméně šestka představovala paradoxně nejméně četný výsledek. Nejčastěji padala jednička. Žádný vliv psychického působení se tedy prokázat nepodařilo.

Nejednoznačné velké finále 

Protože se však během pokusu našli rekordmani s nadprůměrným počtem šestek i lidé, kteří se domnívají, že mají paranormální schopnosti, uskutečnilo se ještě velké finále. Každý z jedenáctky vybraných měl 72 hodů: Prvních 36 se odehrávalo v místnosti, kde byli přítomni pouze tito lidé, stroj a kontrolní kamera. Ve druhé místnosti přístroj chyběl, zato tam svítilo červené světlo, které mělo podpořit koncentraci společně s klapkami na očích a meditační hudbou ve sluchátkách. Žádný „extrém“ se ovšem nedostavil – maximální celkový počet šestek dosáhl u jednoho z účastníků osmnácti. 

Jakmile se ale všechny hody sečetly, zjistilo se, že velké finále nakonec skutečně ovládla šestka. A v části experimentu, jež se odehrála přímo u stroje, dokonce její počty vybočily z normy. Z 396 hodů padla 82krát, zatímco statisticky mělo jít pouze o 66 případů. Jak dodává Ivan Sobička: „Šestka tady vystupuje z běžné úrovně náhody. Pro ověření výsledku by ovšem bylo třeba celý pokus opakovat.“ 

Experiment každopádně nekončí: Stroj čeká na další vyzyvatele, a kdo ví – možná se vliv lidské psychiky na náhodné procesy v budoucnu prokáže právě ve zmíněném pokusu. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: nahoda.zadnaveda.cz

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907