Napnout plachty! Pět královen moře a větru

16.07.2021 - Vilém Koubek

Plachetnice stály u zrodu dálkové mořeplavby a jejich odkaz stále žije. Místo nákladů však dnes přepravují turisty či kadety námořních akademií a do válečných konfliktů již nezasahují

Regaty, tedy závody lodí, bývají vizuálně naprosto ohromující. K tomu nejkrásnějšímu, co lze na vlnách zhlédnout, patří nesoutěžní přehlídka historických plachetnic festivalu Kiel Woche, jenž se každoročně koná poblíž německého Kielu. Největší světová událost svého druhu nabízí kromě klání dvou tisíc plavidel také zlatý hřeb v podobě majestátní jízdy nejméně stovky klasických plachetnic, známé jako Windjammerparade. Pohledem na repliky i dosud funkční lodě se pravidelně potěší zhruba tři miliony návštěvníků.

<h3>Pět tisíc let historie </h3><p>První plachetnice vznikly už kolem roku 3000 př. n. l. v Indonésii, odkud se rozšířily do Egypta a později také do Evropy. Hlavní éra plachtění se odehrávala mezi roky 1571 a 1862. Poté i do loďařského průmyslu pronikla pára, plachetnice se přestaly využívat coby válečná plavidla a jejich sláva uvadla. V následujících letech už přepravovaly pouze zboží či turisty, ale dodnes slouží při výcviku námořních kadetů. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Pět tisíc let historie 

První plachetnice vznikly už kolem roku 3000 př. n. l. v Indonésii, odkud se rozšířily do Egypta a později také do Evropy. Hlavní éra plachtění se odehrávala mezi roky 1571 a 1862. Poté i do loďařského průmyslu pronikla pára, plachetnice se přestaly využívat coby válečná plavidla a jejich sláva uvadla. V následujících letech už přepravovaly pouze zboží či turisty, ale dodnes slouží při výcviku námořních kadetů. (foto: Shutterstock)

<h3>Na cestě za samostatností</h3><p><strong>Dar Młodzieży | 1982</strong></p><p>Návrh moderní polské plachetnice<strong> Dar Młodzieży</strong> neboli „dar mládí“ vytvořil <strong>Zygmunt Choreń</strong> a na vodu dosedla roku 1982, aby sloužila při tréninku námořních kadetů. U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Polska však padlo rozhodnutí, že se vydá na cestu kolem světa: <strong>Z přístavu ve Gdyni vyplula 20. května 2018 a po 21 zastávkách na čtyřech kontinentech dorazila 28. března 2019 zpět</strong>. Posádku tvořila stovka námořníků a vítězů různých soutěží, kteří se rozdělili do šesti skupin a na palubě se střídali. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Na cestě za samostatností

Dar Młodzieży | 1982

Návrh moderní polské plachetnice Dar Młodzieży neboli „dar mládí“ vytvořil Zygmunt Choreń a na vodu dosedla roku 1982, aby sloužila při tréninku námořních kadetů. U příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Polska však padlo rozhodnutí, že se vydá na cestu kolem světa: Z přístavu ve Gdyni vyplula 20. května 2018 a po 21 zastávkách na čtyřech kontinentech dorazila 28. března 2019 zpět. Posádku tvořila stovka námořníků a vítězů různých soutěží, kteří se rozdělili do šesti skupin a na palubě se střídali. (foto: Shutterstock)

<h3>Orel a ústava</h3><p><strong>USCGC Eagle | 1936</strong></p><p>Plachetnice <strong>Horst Wessel</strong> původně pomáhala při výcviku německých kadetů a důstojníků, nicméně na začátku druhé světové války byla odstavena. Na vodu se vrátila v roce 1942, osazena protiletadlovými zbraněmi. Po skončení válečného konfliktu připadla coby součást reparací Spojeným státům. Američané ji přejmenovali na Eagle neboli „orel“ a obnovili její vzdělávací tradici: <strong>Každé léto loď vyráží na moře s kadety z akademie pobřežní stráže a její plavby trvají týdny až měsíce. Spolu s USS Constitution, jejíž název odkazuje k ústavě, patří mezi dvojici plachetnic amerického loďstva</strong>. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Orel a ústava

USCGC Eagle | 1936

Plachetnice Horst Wessel původně pomáhala při výcviku německých kadetů a důstojníků, nicméně na začátku druhé světové války byla odstavena. Na vodu se vrátila v roce 1942, osazena protiletadlovými zbraněmi. Po skončení válečného konfliktu připadla coby součást reparací Spojeným státům. Američané ji přejmenovali na Eagle neboli „orel“ a obnovili její vzdělávací tradici: Každé léto loď vyráží na moře s kadety z akademie pobřežní stráže a její plavby trvají týdny až měsíce. Spolu s USS Constitution, jejíž název odkazuje k ústavě, patří mezi dvojici plachetnic amerického loďstva. (foto: Profimedia)

<h3>Z třetí říše do Ruska</h3><p><strong>STS Sedov  | 1921</strong></p><p>Německá nákladní loď <strong>Magdalene Vinnen II</strong> se vydala na moře roku 1921 a se svými 117,5 m se stala nejdelší obchodní plachetnicí typu bark. Za druhé světové války ji nacisté přejmenovali na <strong>Kommodore Johnsen</strong>, po kapitulaci Německa připadla Sovětskému svazu a v roce 1948 se dočkala názvu <strong>Sedov</strong>. Nyní slouží coby výcvikové plavidlo pro kadety z ruských univerzit, zároveň se však účastní mezinárodních festivalů i závodů plachetnic.<em> </em><em>(foto: Profimedia)</em></p>

Z třetí říše do Ruska

STS Sedov  | 1921

Německá nákladní loď Magdalene Vinnen II se vydala na moře roku 1921 a se svými 117,5 m se stala nejdelší obchodní plachetnicí typu bark. Za druhé světové války ji nacisté přejmenovali na Kommodore Johnsen, po kapitulaci Německa připadla Sovětskému svazu a v roce 1948 se dočkala názvu Sedov. Nyní slouží coby výcvikové plavidlo pro kadety z ruských univerzit, zároveň se však účastní mezinárodních festivalů i závodů plachetnic. (foto: Profimedia)

<h3>Perné začátky</h3><p><strong>Star of India | 1863</strong></p><p>Podle Guinnessovy knihy rekordů představuje <strong>Star of India</strong> neboli „hvězda Indie“ nejstarší stále plující plachetnici světa: <strong>Na vodu vyrazila 14. listopadu 1863, ještě coby Euterpe, a její začátky provázely havárie. Nakonec však spolehlivě spojovala Británii s Indií a Zélandem</strong>. Roku 1901 ji Britové prodali společnosti Alaska Packers’ Association, která jí dala současné jméno, a do roku 1926 převážela na její palubě lososy z Aljašky do Kalifornie. Poté plavidlo odešlo do výslužby, načež jej mezi léty 1962 a 1963 zrestaurovalo námořní muzeum v kalifornském San Diegu, kde „hvězda“ kotví dodnes. <em>(foto: Reuters)</em></p>

Perné začátky

Star of India | 1863

Podle Guinnessovy knihy rekordů představuje Star of India neboli „hvězda Indie“ nejstarší stále plující plachetnici světa: Na vodu vyrazila 14. listopadu 1863, ještě coby Euterpe, a její začátky provázely havárie. Nakonec však spolehlivě spojovala Británii s Indií a Zélandem. Roku 1901 ji Britové prodali společnosti Alaska Packers’ Association, která jí dala současné jméno, a do roku 1926 převážela na její palubě lososy z Aljašky do Kalifornie. Poté plavidlo odešlo do výslužby, načež jej mezi léty 1962 a 1963 zrestaurovalo námořní muzeum v kalifornském San Diegu, kde „hvězda“ kotví dodnes. (foto: Reuters)

<h3>Ve válce i ve větru</h3><p><strong>Pride of Baltimore II | 1988</strong></p><p>Původní loď s názvem <strong>Pride of Baltimore</strong> alias „chlouba Baltimore“ vznikla coby replika válečného plavidla, jež se osvědčilo v britsko-americké válce na počátku 19. století. Poprvé vyplula roku 1975 a během následující dekády urazila celkem 241 000 km. <strong>V květnu 1986 se však převrhla v bouři při poryvech větru o rychlosti 150 km/h. Na její počest pak vznikla Pride of Baltimore II</strong> (na snímku): Oceán brázdí od roku 1988, absolvovala přes 321 000 km a navštívila na 200 přístavů ve 40 zemích. <em>(foto: Profimedia)</em></p>

Ve válce i ve větru

Pride of Baltimore II | 1988

Původní loď s názvem Pride of Baltimore alias „chlouba Baltimore“ vznikla coby replika válečného plavidla, jež se osvědčilo v britsko-americké válce na počátku 19. století. Poprvé vyplula roku 1975 a během následující dekády urazila celkem 241 000 km. V květnu 1986 se však převrhla v bouři při poryvech větru o rychlosti 150 km/h. Na její počest pak vznikla Pride of Baltimore II (na snímku): Oceán brázdí od roku 1988, absolvovala přes 321 000 km a navštívila na 200 přístavů ve 40 zemích. (foto: Profimedia)

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907