Náročná pozorování poprvé odhalila více vláken kosmické pavučiny

22.03.2021 - Stanislav Mihulka

Astronomové odkrývají téměř nezřetelná vlákna z oblaků vodíku, která tvoří největší strukturu ve vesmíru

<p>Vlákno kosmické pavučiny v podobě mračen vodíku, vzdálené 11,5 miliardy let.</p>

Vlákno kosmické pavučiny v podobě mračen vodíku, vzdálené 11,5 miliardy let.


Reklama

Dnes už víme, že v největším měřítku je hmota vesmíru rozložená v podobě vláken ohromující kosmické pavučiny, která obepínají mrazivě nekonečné prázdnoty. Kosmická pavučina je vlastně síť propojených vláken kosmického plynu, která jsou posázená galaxiemi. Pozorovat kosmickou pavučinu je ovšem velice obtížné.

Až nedávno se nám podařilo zachytit podobu vláken této pavučiny vesmíru. Zatím ale vždy šlo jen o jediné vlákno této nezměrné vesmírné struktury. Mezinárodní tým odborníků, který vedl Roland Bacon z francouzské výzkumné organizace CNRS, teď jako první pozoroval několik vláken kosmické pavučiny najednou. Nejvzdálenější z těchto vláken se nalézá ve vesmíru, kterému bylo jen 1,6 miliardy let. Vědci se na základě simulací domnívají, že tato vlákna osvětlují miliardy trpasličích galaxií, které pro nás ale bohužel nejsou zřetelné.

Pozorování pavučiny

Šlo o velice náročné pozorování, badatelé potřebovali 140 hodin pozorovacího času, což je na astronomický výzkum tohoto druhu dlouhá doba, zvlášť při výzkumu zaměřeném na velmi malou část oblohy. Využili k tomu pokročilé zařízení MUSE (Multi-Unit Spectroscopic Explorer), které pracuje na soustavě teleskopů Very Large Telescope (VLT).

TIP: Kosmická pavučina: Mezigalaktický prostor je protkaný dlouhými vlákny vodíku

Místo k pozorování si přitom vůbec nevybrali náhodně. Jde o součást plochy slavného snímku oblohy „Hubble Ultra Deep Field“, který na přelomu let 2003 a 2004 vytvořil Hubbleův vesmírný dalekohled. Od té doby zůstává snímkem nejvzdálenějšího vesmíru, jaký jsme pořídili. Teď si jej můžeme doplnit vlákny kosmické pavučiny.

2 250 galaxií pozorovaných MUSE podle stáří vesmíru (v miliardách let). Období raného vesmíru (0,8 až 2,2 miliardy let po Velkém třesku) je vyznačené červenou barvou.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907