NASA vypouští balón SuperTIGER: Bude zkoumat těžké kosmické částice

15.12.2017 - Stanislav Mihulka

Speciální vědecký balón se zařízením SuperTIGER bude ve výšce 40 kilometrů nad zemí pátrat po nejtěžších částicích kosmického záření

SuperTIGER - Předstartová příprava vědeckého balónu SuperTIGER na Stanici McMurdo v Antarktidě
SuperTIGER - Předstartová příprava vědeckého balónu SuperTIGER na Stanici McMurdo v Antarktidě

Reklama

Po pečlivých přípravách by v těchto dnech měl odstartovat speciální vědecký balón NASA. Jeho úkolem je studovat vysokoenergetické částice kosmického záření, které přilétají z hlubin vesmíru a každý den buší do atmosféry naší planety.

Balón je vybavený zařízením SuperTIGER (Super Trans-Iron Galactic Element Recorder), které je speciálně určeno výzkumu těžkých atomových jader. Výsledky tohoto výzkumu přitom pomáhají objasnit mechanismy vzniku kosmického záření. Balón, který při startu měří na výšku neuvěřitelných 261 metrů, vystoupá do výšky kolem 40 kilometrů, kde bude lovit požadované částice.

Lov ultratěžkých částic z vesmíru

Předcházející mise balónu SuperTIGER trvala 55 dní, což je dosavadní rekord pro let těžkého vědeckého balónu. Podle šéfa výzkumu Roberta Binnse z Washingtonovy univerzity ve St. Louis je dlouhý let balónu významný pro sběr dat, protože těžká atomová jádra představují jenom zlomek částic kosmického záření.

TIP: Světové prvenství: Španělé vypustili vesmírnou raketu pomocí balónu

Nejběžnější částice kosmického záření jsou protony, neboli jádra vodíku, které představují asi 90 procent. Jádra helia tvoří asi 8 procent částice kosmického záření a elektrony asi 1 procento. Zbývající částice kosmického záření jsou jádra těžších prvků. Čím těžší, tím vzácnější. SuperTIGER loví ty nejvzácnější z nich, ultratěžké částice kosmického záření, které jsou těžší než jádro atomu železa.

  • Zdroj textu:

    NASA's Goddard Space Flight Center

  • Zdroj fotografií: NASA/Jason Link

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907