Návrat velké kočky: Ve Spojených státech zvažují znovuvysazení jaguárů

14.05.2021 - Stanislav Mihulka

Ještě před půlstoletím žili na americkém jihozápadě jaguáři. Teď by se tam mohli opět vrátit


Reklama

V horách Arizony a Nového Mexika žili ještě na počátku minulého století jaguáři. V polovině 20. století ale vymřeli, přinejmenším z části kvůli lovcům placených americkou vládou. Početný tým odborníků na ochranu zvířat doporučuje, že právě teď je vhodná doba uskutečnit reintrodukci, tedy znovuvysazení jaguárů ve zmíněných oblastech Spojených států.

Podle dřívějších studií badatelé odhadují, že by ve vhodných oblastech Arizony a Nového Mexika, které zahrnují území o rozloze 82 tisíc čtverečních kilometrů, mohlo žít asi 90 až 150 jaguárů. Zároveň došli k závěru, že za současné situace není pravděpodobné, že by na tato území během příštích 100 let jaguáři rozšířili „vlastními silami“, z nejbližších populací, které se nacházejí v Mexiku.

TIP: Úskalí vlčí reintrodukce: Překvapivé i nebezpečné vlčí chutě

Experti proto navrhují přikročit k reintrodukcím jaguárů v arizonských horách a horách Nového Mexika, kteří v minulosti představovali nejsevernější populace jaguárů. Jak uvádí Sharon Wilcox z iniciativy Defenders of Wildlife, úspěšná reintrodukce by mohla být bodem obratu v osudu této ikonické kočky. Michael Robinson z centra Center for Biological Diversity k tomu dodává, že se příroda na americkém jihozápadě vyvíjela za přítomnosti jaguářů, a že by pro ni nemělo být obnovení přítomnosti jaguárů takovým šokem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Sovětští vojáci během „bitvy o předměstí“ ve městě Puškin v lednu 1944. Od září 1941 bylo toto město ležící pouhých 25 kilometrů od centra Leningradu okupováno německými vojáky.

Válka
Zajímavosti

Jeden miligram jedu pralesničky strašné (Phyllobates terribilis) by stačil k usmrcení 10 000 myší, 10 až 20 lidí, nebo dvou samců slona afrického.

Věda

„Kosmický ohňostroj“, i tak by se dal nazvat rozpad raketového stupně z nosiče CZ-3B. (foto: © Steve Cullen Photography)

Vesmír

Milan Obrenović II. (1819–1839)

26 dnů srbským králem

Princ Milan Obrenović byl srbským knížetem a coby nejstarší syn v rodu měl garantováno dědictví koruny. Jenže když na konci června roku 1839 srbský král (a jeho otec) Miloš Obrenović abdikuje, prodělává princ těžký zápal plic. Blouzní v horečkách a trpí zimnicí, vůbec netuší, co se kolem něj děje. Nepostřehne ani to, že už je vlastně panovníkem. Po šestadvaceti dnech od svého čestného jmenování umírá, aniž by podepsal jediný dokument nebo list. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907