Návštěva po 21 letech: Sonda Juno pořídila detailní snímky Jupiterova měsíce

22.06.2021 - Martin Reichman

Po dlouhých 21 letech se pozemská sonda zaměřila na největší měsíc Sluneční soustavy. Během rychlého průletu pořídila sonda Juno několik fotografií Jupiterova měsíce Ganymedu


Reklama

Nejzajímavější snímek sondy Juno zachycuje Ganymed v pozoruhodných detailech. Fotografie, pořízené kamerou JunoCam z výšky pouhých 1 038 kilometrů, ukazují povrch plný světel a stínů, zbrázděný hřebeny, které podle vědců mohou představovat známky tektonické aktivity.

Těsný průlet využila Juno ke gravitačnímu manévru, díky kterému se zkrátí její oběžná dráha kolem Jupiteru z 53 na 43 dnů. Na příští rok je naplánován podobný manévr v blízkosti dalšího z Jupiterových měsíců – Europy a o rok později průlet kolem dalšího Jupiterova souputníka – vulkanického měsíce Io.

TIP: Na Jupiterově měsíci Ganymedu se zřejmě nachází největší impaktní kráter Sluneční soustavy 

Jupiterův Ganymed navštívilo v minulosti již několik pozemských sond – první byl americký Pioneer 10 následovaný Pioneerem 11. Ani jedna z meziplanetárních sond ale mnoho poznatků o měsíci nepřinesla. Po nich soustavu navštívila v roce 1979 dvojice amerických sond Voyager 1 a Voyager 2. Průlet Voyagerů pomohl určit průměr měsíce a ukázal povrch měsíce pokrytý trhlinami a prasklinami. V roce 1995 přiletěla do soustavy sonda Galileo. Mezi lety 1996 až 2000 provedla celkem šest těsných průletů kolem Ganymedu s cílem podrobně ho zmapovat a prozkoumat. Průlet z roku 1996 přinesl objev magnetické pole měsíce, později bylo ohlášeno objevení podpovrchového oceánu. V roce 2007 proletěla kolem Ganymedu americká sonda New Horizons na své cestě k Plutu. Sonda během průletu vyhotovila topografickou mapu jeho povrchu. Od Jupiterova měsíce ji ale v době průletu dělilo 3,5 milionu kilometrů.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907