Návštěva po 21 letech: Sonda Juno pořídila detailní snímky Jupiterova měsíce

22.06.2021 - Martin Reichman

Po dlouhých 21 letech se pozemská sonda zaměřila na největší měsíc Sluneční soustavy. Během rychlého průletu pořídila sonda Juno několik fotografií Jupiterova měsíce Ganymedu


Reklama

Nejzajímavější snímek sondy Juno zachycuje Ganymed v pozoruhodných detailech. Fotografie, pořízené kamerou JunoCam z výšky pouhých 1 038 kilometrů, ukazují povrch plný světel a stínů, zbrázděný hřebeny, které podle vědců mohou představovat známky tektonické aktivity.

Těsný průlet využila Juno ke gravitačnímu manévru, díky kterému se zkrátí její oběžná dráha kolem Jupiteru z 53 na 43 dnů. Na příští rok je naplánován podobný manévr v blízkosti dalšího z Jupiterových měsíců – Europy a o rok později průlet kolem dalšího Jupiterova souputníka – vulkanického měsíce Io.

TIP: Na Jupiterově měsíci Ganymedu se zřejmě nachází největší impaktní kráter Sluneční soustavy 

Jupiterův Ganymed navštívilo v minulosti již několik pozemských sond – první byl americký Pioneer 10 následovaný Pioneerem 11. Ani jedna z meziplanetárních sond ale mnoho poznatků o měsíci nepřinesla. Po nich soustavu navštívila v roce 1979 dvojice amerických sond Voyager 1 a Voyager 2. Průlet Voyagerů pomohl určit průměr měsíce a ukázal povrch měsíce pokrytý trhlinami a prasklinami. V roce 1995 přiletěla do soustavy sonda Galileo. Mezi lety 1996 až 2000 provedla celkem šest těsných průletů kolem Ganymedu s cílem podrobně ho zmapovat a prozkoumat. Průlet z roku 1996 přinesl objev magnetické pole měsíce, později bylo ohlášeno objevení podpovrchového oceánu. V roce 2007 proletěla kolem Ganymedu americká sonda New Horizons na své cestě k Plutu. Sonda během průletu vyhotovila topografickou mapu jeho povrchu. Od Jupiterova měsíce ji ale v době průletu dělilo 3,5 milionu kilometrů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907