Objev astronomů z University of Maryland trhá na kusy současné teorie o kvazarech. Namísto přerodu v řádu tisíců let se mohou rodit během několika měsíců
Ve vesmíru se věci obvykle dějí pomalu, přinejmenším pokud jde o galaxie. Život galaxií se měří miliardami let a vědci jsou přesvědčeni, že i změny jejich chování jsou z lidského hlediska pomalé. Teď se ale stalo něco zvláštního. Astronomové pozorovali šest klidných galaxií, které se prakticky ve stejné době velmi rychle změnily na bouřlivé kvasary.
Sara Frederick z americké University of Maryland a její kolegové to pozorovali u šesti různých galaxií typu LINER (low-ionization nuclear emission line region). Ty představují přibližně třetinu galaxií v okolí Mléčné dráhy a jejich galaktická centra jsou mírně aktivní. Aktivnější než notoricky líné centrum Mléčné dráhy, ale mnohem méně aktivní, než například kvasar.
Soudobé teorie říkají, že by mělo trvat tisíce let, než se takový kvasar, což je vlastně extrémně aktivní galaktické jádro galaxie, pořádně zažehne na plný výkon. Jenomže Fredericková s kolegy pozorovali na vlastní oči, že se z klidné galaxie stane kvasar v průběhu několika měsíců.
TIP: Astronomové našli kvasar s teplotou tak vysokou, že se vymyká všem předpokladům
A co je ještě horší, během prvních devíti měsíců průzkumu oblohy Zwicky Transient Facility (ZTF), který běží na observatoři Palomar v Kalifornii, badatelé nepozorovali jednu takovou událost. V kvasary se proměnilo hned šest galaxií typu LINER. Objev tak představuje pro vědce nejen velkou záhadu, ale také vekou výzvu. Zdá se totiž, že naše teorie o galaxiích a kvasarech nejsou v zcela souladu s našimi pozorováními.
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
ZajímavostiDavidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez González, CC BY-SA 4.0)
VědaLudwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK Stieler, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)