Nejmenším létajícím strojem je nový okřídlený mikročip

24.09.2021 - Stanislav Mihulka

Létající mikročipy by mohly monitorovat znečištění ovzduší nebo třeba choroby přenášené vzduchem

<p>Létající mikročip má velikost asi jako zrnko písku.</p>

Létající mikročip má velikost asi jako zrnko písku.


Reklama

Inženýři Severozápadní univerzity v Illinois vybavili elektronické čipy novou, a poměrně nečekanou schopností. Jejich nový mikročip, který je velký asi jako zrnko písku, může nyní létat. Jejich miniaturní letec není vybavený žádným motorem – k letu využívá vzduch a podobně jako třeba plody javoru pomalu plachtí směrem k zemi.

Tým, který vedl John A. Rogers, se inspiroval letem plodů javoru a dalších větrem rozšiřovaných rostlin a díky miliony let evoluce prověřeným designem mohli vyladit aerodynamické vlastnosti okřídleného mikročipu. Po vypuštění z větší výšky se jejich mikročip pomalu a kontrolovaně snáší k zemi.

Plachtící mikročip

Okřídlený mikročip představuje zatím nejmenší lidmi vyrobený objekt, který je schopný řízeného letu. Do budoucna může být vybaven ultraminiaturizovanými technologiemi, včetně zdroje energie, senzorů, antén pro bezdrátovou komunikaci a pamětí pro ukládání nasbíraných dat. 

TIP: DragonflEye: Hybridní vážkové drony na dálkové ovládání

Cílem výzkumu je vyvinout miniaturní létající elektronická zařízení, která by se mohla uplatnit v rozmanitých aplikacích. Roje okřídlených mikročipů mohou monitorovat parametry prostředí nebo jeho znečištění, sledovat populace různých organismů nebo třeba monitorovat alergeny či choroby, které se šíří vzduchem. Vyzvedávání maličkých mikročipů by mohlo být komplikované, jejich tvůrci proto sázejí na materiály, které se za nějaký čas v prostředí bezpečně rozloží.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907