Nejrozsáhlejší výzkum alkoholu skončil fiaskem: Financovala ho alkoholová lobby

Výzkum konzumace alkoholu je ve slepé uličce. Není pochyb, že lít do sebe jeden drink za druhým je pro zdraví špatné. Ale když přijde na střídmé pití, tato jasná čára začíná blednout. Může si člověk, který dbá o své zdraví, s klidným svědomím objednat druhou rundu?

31.12.2018 - Joel Achenbach



Zástupci alkoholového průmyslu razí myšlenku, že umírněné pití alkoholu vám nejen neublíží, ale dokonce vám prospěje. Tato hypotéza získala pozornost a vliv na začátku 90. let, kdy pořad „60 Minutes“ odvysílal reportáž o takzvaném Francouzském paradoxu.

Francouzi totiž mají nízký výskyt srdečních chorob, a to i přes všechno máslo, smetanu, foie gras a další tučné pokrmy obsažené v galské stravě.  Někteří výzkumníci tvrdili, že paradox vysvětlují složky červeného vína, které je u Francouzů ve velké oblibě.

Ochrání sklenka srdce?

Mnohé studie ukázaly, že lidé, kteří pijí jakýkoliv druh alkoholu s mírou – ať už jde o víno, pivo či lihoviny – mají nižší výskyt srdečních chorob než lidé, kteří zcela abstinují, nebo naopak pijí alkohol hodně. Důkazy však zůstávají tvrdohlavě dvojznačné.

Jak na počátku letošního roku informoval magazín Lancet, vědci zkoumající v rámci studie téměř 600 000 pijáků v 19 zemích zjistili, že velmi střídmé pití alkoholu – asi jeden alkoholický nápoj denně – snižuje výskyt určitých druhů infarktu, ale zvyšuje rizika jiných kardiovaskulárních problémů. Výsledky výzkumu také ukázaly, že střídmé pití alkoholu nepřináší ani žádné výhody v oblasti délky života.

Výzkum pití alkoholu notoricky narušují také takzvané falešné účinky. Nejzřetelnější je ten, že nepijící populace zahrnuje i lidi, kteří nemohou alkohol požívat kvůli zdravotním problémům. Zároveň však zdraví lidé mají pocit, že klidně pít mohou. Toto může vytvořit zavádějící dojem příčiny a následku. „Lidé, kteří pijí střídmě, jsou zdravější než lidé, kteří nepijí vůbec. To ale neznamená, že jsou zdravější právě díky pití alkoholu,“ objasňuje Toben Nelson, sociální epidemiolog z University of Minnesota.

Pod drobnohledem vědců

Tento problém měl objasnit desetiletý výzkum střídmého pití alkoholu a kardiovaskulárního zdraví (Moderate Alcohol and Cardiovascular Health, MACH) v ceně sta milionů dolarů, do nějž začali výzkumníci registrovat účastníky začátkem letošního roku. Výzkum sponzoroval Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus (NIAAA), součást Národního institutu zdraví (NIH).

Výzkum měl za cíl sledovat 7 800 lidí starších 50 let s rizikem srdeční choroby na několika kontinentech. Abstinenti a těžcí pijáci pro výzkum nebyli vhodní. Dobrovolníci měli být náhodně rozřazeni do dvou skupin, z nichž jedna by měla konzumovat jeden alkoholický nápoj denně po dobu šesti let, a druhá by se naopak alkoholu denně po šest let zcela vyhýbala. Cílem bylo zjistit, zda střídmé pití sníží výskyt srdečních chorob.

NIH však 15. června celý projekt ukončila s tím, že výsledky takového výzkumu by nebylo možné považovat za věrohodné. Většina prostředků k financování této studie měla přitéci z alkoholového průmyslu prostřednictvím neziskové organizace. Tato skupina, Nadace pro národní instituce zdraví, měla představovat bariéru mezi průmyslem a výzkumníky, ale březnový článek publikovaný v New York Times a následné interní vyšetřování NIH odhalily, že předtím, než vláda výzkum schválila, vědci intenzivně komunikovali se zástupci průmyslu.

Otazníky nad výzkumem

Vyšetřování NIH také odhalilo chyby v zadání studie. Studie neměla dostatek účastníků ani dostatečnou délku trvání, uvedl Michael Lauer, kardiolog a zástupce ředitele pro extramurální výzkum na NIH. Například u rakoviny může trvat mnoho let, než dospěje do detekovatelného stádia.

Studie také nezahrnovala ženy se zvýšeným rizikem rakoviny prsu, a to proto, že jakákoliv konzumace alkoholu, i jeden alkoholický nápoj denně, riziko rakoviny prsu zvyšuje. Rozhodnutí takové ženy do výzkumu nezahrnout je sice eticky v pořádku, mohlo by však konečné výsledky studie pokřivit. Zpráva NIH uvedla, že výzkum by podle současného zadání mohl „ukázat výhody, ale vynechat nebezpečí“.

Podle zadání

E-maily publikované jako součást zprávy NIH také naznačují, že podporovatelé výzkumu očekávali, že studie poukáže na přínos střídmého pití na zdraví člověka. „Výzkumníci by při zahájení výzkumu měli mít vědeckou rovnováhu a měli by přistupovat k otázce naprosto neutrálně,“ říká Lauer. „Události kolem výzkumu MACH jsou velkým zklamáním – není tu ta vysoká úroveň profesionality, na kterou jsme v NIH velmi hrdí,“ dodává kardiolog.

Marion Nestlová, emeritní profesorka potravinářských věd na New York University, tvrdí: „Toto není výzkum s otevřeným koncem. Tohle je marketingový výzkum.“ Hlavní vyšetřovatel studie, Kenneth Mukamal, epidemiolog z Beth Israel Deaconess Medical Center při Harvardu, na žádost o rozhovor neodpověděl. Po rozhodnutí NIH ale Mukamal vydal prohlášení, v němž uvádí, že on i jeho tým „stojí pevně a neochvějně za vědeckou integritou své studie“.

Proměnná v organismu

Alkohol je chemická sloučenina, která složitě účinkuje různými způsoby v mnoha částech těla, a tudíž jeho účinky nelze zredukovat do jednoduché metriky, ať už jsou pozitivní či negativní. Nepopiratelné však je, že alkohol na centrální nervovou soustavu působí jako sedativum, oslabuje vnímání a zpomaluje reakční dobu. Tyto účinky mohou zvýšit riziko nehod nebo způsobit, že opilá osoba bude zranitelnější vůči násilí a zneužití.

„Při extrémní konzumaci dokáže alkohol dokonce zastavit i nejzákladnější tělesné funkce, jako například dýchání,“ tvrdí Nelson, výzkumník z University of Minnesota. Tělo alkohol metabolizuje na chemickou látku, acetaldehyd, který může narušit DNA buněk a potenciálně způsobit rakovinu. Podle organizace CDC alkohol souvisí s rakovinami dutiny ústní a hrdla, s rakovinou hrtanu, jícnu, tlustého střeva a konečníku, jater a rakovinou prsu.

Dvojí metr

Americké stravovací pokyny tvrdí, že pokud zatím nepijete, neměli byste začínat. Také ale uvádí, že alkohol lze konzumovat bezpečně v umírněném množství. Tato míra má přesnou definici – ne více než dva alkoholické nápoje za den pro muže, a ne více než jeden denně pro ženy (u těhotných žen se nedoporučuje pít alkohol vůbec, protože látka narušuje vývoj plodu).

„Potíž tkví v tom, že dvě třetiny pijáků nezvládají pít střídmě,“ upozorňuje Robert Brewer, ředitel oddělení alkoholu CDC. „Stravovací pokyny vnímáme jako něco, čeho bychom chtěli dosáhnout,“ uvedl Brewer. „V současné době je však lidé spíše nedodržují.“ Meze střídmého pití se liší i podle zemí, a to v některých případech velmi markantně.

Příkladem odlišnosti je Británie, která nevydává oddělené normy pro muže a ženy. Studie publikovaná v žurnálu Lancet tento unisex přístup podpořila: vědci v ní prokázali, že délka života klesá bez ohledu na pohlaví, pokud člověk vypije více než 100 gramů alkoholu za týden. To se rovná přibližně sedmi 350 ml lahvím piva nebo sedmi 150 ml sklenkám vína.

Jsou muži odolnější?

Americké stravovací pokyny zohledňují skutečnost, že muži jsou v průměru tělesně mohutnější než ženy a mají v tělesné hmotnosti větší podíl vody. Průměrná hmotnost dospělého Američana je 88,9 kg, průměrná hmotnost dospělé Američanky potom 76,6 kg. Aaron White, vedoucí výzkumu v NIAAA, uvádí, že muži mají v tělesné hmotnosti průměrně 60 % vody, zatímco ženy 50 % vody.

„Muži lijí alkoholický nápoj do většího množství vody,“ objasňuje White. „Mají tedy více tekutin, kterými alkohol zředí.“ Podle Whiteových výpočtů by měli muži k dosažení stejného obsahu alkoholu v krvi jako ženy být schopní průměrně vypít přibližně 1,5krát tolik co ženy. Ale ne dvakrát tolik. „Tvůrci těchto stravovacích pokynů ohledně pití alkoholu k těmto číslům zjevně nedošli pomocí matematiky,“ uzavírá White.

Nesmiřitelní

Mezi vědce, kteří tvrdí, že střídmé pití alkoholu přináší i výhody pro zdraví, patří i epidemiolog R. Curtis Ellison z fakulty medicíny Bostonské univerzity. Tvrdí, že lidé, kteří alkohol konzumují, by si měli dávat trošku každý den, bez vynechávání, protože alkohol snižuje lepivost krevních destiček a udržuje i ostatní rizika krevních sraženin na nízké úrovni.

V opačném táboře je Michael Holmes, epidemiolog z Oxfordské univerzity, který v roce 2014 vedl studii, která žádné výhody pro zdraví neobjevila. Holmes vysvětluje, že alkohol může způsobit zvýšení krevního tlaku, kalcifikaci věnčitých tepen a vyšší podíl tělesného tuku, což jsou všechno faktory související se srdečními chorobami. „Důkazní břemeno se kloní k tomu, že alkohol působí škodlivě v souvislosti se srdečními chorobami, a to i v malých dávkách,“ uvedl.

Ztroskotání testování MACH tedy zanechalo vědce tam, kde jsou zaseknutí už roky, jak Holmes uzavírá: „Jsme na mrtvém bodě.“ Kam se tedy obor ubírá? Lauer uvedl, že když se ho pacienti ptají, jestli jim umírněné pití alkoholu může prospět, jediná odpověď, kterou jim může dát, je: „Nevím.“

Rozpad těla i rodin

Dokonalé klinické testování by podle Lauera bylo jen obtížné sestavit, protože alkohol má obrovské množství různých účinků. Potvrdil však, že je jasné, že extrémně vysoká konzumace alkoholu vede ke všem možným negativním důsledkům, včetně alkoholismu, žaludečních vředů, krvácení ve střevním traktu a chorob jater. „Hrozí i různé druhy rakoviny, včetně například rakoviny ústní části hltanu a jater, dále autonehody, případy špatného úsudku, rozpady manželství a podobně,“ tvrdí kardiolog.

Brewer z CDC tvrdí, že je načase vymyslet nové přístupy, které by nadměrné pití alkoholu pomohly snížit. Možnosti jsou následující: zvýšit daně z výroby a prodeje alkoholu, omezit hustotu míst prodeje alkoholických nápojů, omezit prodejní hodiny a vytvořit kampaň k pozvednutí veřejného povědomí o rizicích nárazové nadměrné konzumace alkoholu.

Pít střídmě, nebo vůbec?

Vzhledem ke známým nebezpečím a katastrofickým důsledkům nárazového pití jsou okolnosti týkající se střídmosti v požívání alkoholu spíše na druhé koleji a nejsou vnímány jako naléhavý problém týkající se veřejného zdraví. Toben Nelson, vědec z University of Minnesota, zase nepovažuje možný přínos jednoho alkoholického nápoje denně za „užitečnou vědeckou otázku, která by stála za vyřešení“.

Koncový bod takového výzkumu by mohl podle něj ukázat na výhody, ale společnost nemá přesvědčivou potřebu dělat z abstinentů konzumenty alkoholu. Nelson považuje na důležitější naopak zmírnit konzumaci alkoholu u těžkých pijáků. „Lidi rádi pijí, rádi se dostávají do nálady a rádi se i opíjejí. Vysoká konzumace alkoholu s sebou ale nese obrovská rizika,“ objasňuje. Jeho informovaný vzkaz veřejnosti, vyslovený beze stínu moralizace, je velmi prostý: „Alkohol vám škodí.“ 

  • Zdroj textu

    The Washington Post, 100+1 zázraky medicíny

  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci