V americkém Utahu se nachází unikátní ekosystém – gigantický les Pando ale ohrožují jelenci, nemoci a změny klimatu.
V americkém Utahu se nachází pozoruhodný živý organismus. Z našeho pohledu vypadá jako obyčejný les, jakých je všude spousta. Pando je ale velká kolonie kmenů topolu osikového (Populus tremuloides), které jsou geneticky zcela totožné a navzájem propojené kořeny do jednoho gigantického „megastromu“, starého mnoho tisíc let.
Jednotlivých stromů je v tomto „lese“ okolo 47 tisíc a celková hmotnost tohoto ekosystému je kolem 6 000 tun, což z něj činí je nejtěžší živý organismus jaký na Zemi známe. Topol osikový má tendenci vytvářet klonální (vznikající z jednoho předchůdce nepohlavním dělením) porosty i jinde, vyskytuje se v chladnějších oblastech celé Severní Ameriky. To, co z lesa Pando činí unikát, je jeho velikost. Pando roste na ploše okolo 43 hektarů, zatímco průměrný klonální topol osikový mívá rozlohu pouhých 0,03 hektaru.
Topol osikový je národním stromem Utahu a federální úřady les Pando chrání, takže mu nehrozí vykácení. Zmíněná ochrana ale zároveň představuje pro tento biologický unikát zásadní hrozbu. Zahrnuje totiž i zvířata, která v lese Pando žijí a ohrožují jej.
Jedním z největších současných problémů lesa Pando je příliš intenzivní spásání, především mladých stromů a výhonků hlavně jelenci ušatými. Ti jsou díky ochraně lesa v bezpečí jednak před lovci a nemusí čelit ani svým přirozeným nepřátelům – vlkům a pumám, jejichž počty proti dřívějšku značně prořídly. Naopak stáda jelenců nebývale prosperují.
TIP: Mýcení amazonského pralesa v Brazílii je největší za posledních 15 let
Unikátní ekosystém devastují také nemoci a nepříznivé dopady přináší změny klimatu. Jako hlavní riziko vědci vidí úbytek vláhy, zejména na počátku roku, kdy Pando omlazuje. Rostoucí teploty také znamenají vyšší riziko intenzivnějších požárů, které na tento prastarý systém mohou mít devastující vliv.
PxHere, John Fowler, CC BY 2.0
Wikimedia Commons, Lance Oditt, CC BY-SA 4.0
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)