Největšího žraloka historie zahubila jeho chuť na menší velryby

13.01.2017 - Stanislav Mihulka

Vymizení menších druhů velryb ukončilo historii obrovských megalodonů

Megalodon -<p>Největší žralok na lovu menších velryb</p>
Megalodon -

Největší žralok na lovu menších velryb


Reklama

Megalodon, největší známý žralok světa, měl až třímetrové čelisti, s nimiž by mohl sešrotovat i menší automobil. Jak se ale ukazuje, namísto ohromným žvancům dával přednost menším delikatesám. A to zřejmě vedlo k jeho pádu.

Největší megalodoni měřili nejspíš kolem 18 metrů. Tahle ohromná monstra žila v oceánech od doby před 23 miliony let a asi před 2,6 miliony let zase zmizela z historie.

Vědci dlouho vedli spory o tom, čím se vlastně megalodoni živili. Nejnovější výzkum fosilií mořských savců, kteří žili před 7 miliony let, překvapivě ukazuje, že megalodoni nejraději útočili na menší velryby a také na tuleně.

TIP: Pověsti nelhaly: Vorvani skutečně mohli potápět velrybářské lodě

V posledních milionech let ale menší velryby postupně vymřely, a v oceánech zůstaly spíše jen velké druhy, jako je například plejtvák obrovský. Megalodoni se s tím zřejmě nedokázali vyrovnat.

  • Zdroj textu:

    New Scientist, Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology

  • Zdroj fotografií: Alberto Gennari

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Příchod bělochů znamenal pro indiány šok. Hernán Cortés dobývá Tenochtitlán, hlavní město Aztéků.

Zajímavosti

Počty amerických a kanadských opeřenců se rychle ztenčují.

Věda
Reklama
Revue

Poslední zbytky horských deštných pralesů Sierra Madre v Guatemale a Mexiku jsou domovem mnoha kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, mezi nimi i guanů horských.

Příroda

Analema složená ze snímků pořízených během roku 2015 ve městě Sulmona ve střední Itálii. Nejvyšší bod „osmičky“ tvoří sluneční kotouč zachycený 21. června, v den letního slunovratu, nejnižší pak 21. prosince, tedy na zimní slunovrat

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907