Některým rybám regenerují oči. Geny, které jsou za to zodpovědné, máme také

10.10.2020 - Stanislav Mihulka

Poškození sítnice oka je u lidí přirozenou cestou nevratné. Sítnice totiž neumí sama regenerovat. U ryb to ale funguje. Mohli bychom se tuto superschopnost od ryb naučit


Reklama

Poškození sítnice je bohužel stále častou příčinou slepoty. Postihuje miliony lidí po celém světě. Součástí problému je i to, že lidská sítnice představuje jednu ze tkání v lidském těle, které za normálních okolností neregenerují. Lidé v tom nejsou sami, totéž platí i pro jiné savce. Přesto ale existují živočichové, jimž sítnice v případě potřeby krásně doroste. Například oblíbená laboratorní rybka.

Dánio pruhované (Danio rerio) se nám na první pohled příliš nepodobá. Přesto máme společných asi 70 procent genů. Jedním z nich je i gen, který ovládá schopnost regenerace sítnice. U lidí ale nefunguje jak by měl. Rekonstrukce evoluční historie ukazují, že schopnost regenerace sítnice je prastarý znak, který některé vývojové linie v průběhu evoluce ztrácejí. Jako třeba savci.

TIP: Buněčná kouzla: Přeprogramování buněk sítnice může vyléčit vrozenou slepotu

Sítnice je svým způsobem vychlípenina mozkové tkáně. Právě tak totiž vzniká během zárodečného vývoje embrya. Vedoucí nedávného výzkumu Seth Blackshaw z americké Johns Hopkins University a jeho kolegové dospěli k názoru, že savci, včetně nás, vlastně mají mechanismy, které jsou potřebné pro regeneraci sítnice. Jen jsou z nějakého důvodu vypnuté. Autoři studie se domnívají, že jsme během evoluce obětovali schopnost regenerace očí za možnost účinně čelit některým parazitům. Aktivovat tento gen by tak mohl být úkol pro genetické inženýry. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Traduje se, že se Tycho de Brahe nechtěl vzdálit od pozorování zatmění Slunce a zemřel na protržený močový měchýř. (foto: Wikimedia Commons, Eduard EnderCC0)

Historie

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907