Německé prámy Siebel: Göringovi orli na Ladožském jezeře

19.02.2019 - Jiří Suchánek

<p>Prámy byly nasazeny na Ladožském jezeře, větších bojových operací se ale nedočkaly.</p>

Prámy byly nasazeny na Ladožském jezeře, větších bojových operací se ale nedočkaly.


Reklama

Prámy pro Luftwaffe navrhl konstruktér Fritz Siebel v rámci německých příprav na vylodění v Anglii (operace Seelöwe). Jednalo se o uzavřené ženijní pontony spojené plochou palubou, na níž se daly umístit různé nástavby. V průběhu času vzniklo několik základních variant a modernizací.

Pro pěchotu i dělostřelce

Transportní verze nesla většinou automatické protiletadlové zbraně v rážích 15, 20 nebo 37 mm, naproti tomu plavidlo dělostřelecké podpory se mohlo chlubit až čtyřmi obávanými „osmaosmdesátkami“. Sériová výroba Siebelových prámů začala jako společný projekt Luftwaffe a pozemního vojska v září 1940 v Antverpách a posléze se rozběhla i v dalších, většinou menších loděnicích.

I když byla operace Seelöwe nakonec odložena na neurčito, Luftwaffe ve výrobě prámů pokračovala a nasadila je na řadě bojišť. Na východní frontě se prámy Siebel poprvé objevily již v červenci 1941 na hladině Černého moře, barevné snímky na této dvoustraně však byly pořízeny 13. srpna 1942 na dalekém severu na Ladožském jezeře. Tam působily v rámci takzvaného Štábu prámů Východ (Einsatzstab Fähre Ost).

Štábu prámů Východ

Ten sdružoval flotily prámů II a III (Luftwaffen-Fährenflotille), které byly pro službu u Leningradu zformovány v květnu 1942 v Antverpách. Na místo určení dorazila technika (včetně 23 prámů) a 2 323 mužů postupně mezi 13. červnem a 15. srpnem a hlavní základnou se jim stalo městečko Lahdepohja. Prámy se nicméně do bojových akcí ve větší míře nezapojily. Jednou z mála známých operací je účast na nájezdu na malý ostrůvek Suhosaari (Sukho) v jižní části Ladožského jezera, na kterém se nacházel maják a sovětská posádka v síle zhruba 90 mužů vyzbrojených třemi kanony ráže 100 mm a několika kulomety v opevněných postaveních.

TIP: Polní divize Luftwaffe: Orli bez křídel

Úder, který se odehrál v noci na 22. října 1942, ale neměl zásadnější taktický význam a zprávy o jeho výsledku se v různých zdrojích liší. Ty německé uvádějí, že se nájezdníkům podařilo podpálit maják, zničit radiostanici a umlčet dvě děla, ovšem za cenu 18 padlých, 57 raněných a čtyř nezvěstných vojáků stejně jako pěti odepsaných plavidel, z toho čtyř prámů (pouze jeden ale potopila sovětská palba). Již v listopadu 1942 byl Štáb prámů Východ rozpuštěn a obě flotily čekalo nasazení ve Středozemním moři. 

  • Zdroj textu:

    II. světová

  • Zdroj fotografií: SA Kuva

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907