Nemilosrdný taktik Torstensson: Pýcha a pád slavného vojevůdce (1.)

26.12.2015 - Tomáš Koch

Do povědomí Čechů a Moravanů se Lennart Torstensson zapsal asi nejhlouběji ze všech švédských velitelů třicetileté války. Bystrému vojevůdci však utkvělo v paměti především Brno


Reklama

V polovině 40. let vytvořil Torstensson plán, jak definitivně porazit císaře. Chtěl přenést válku do jeho dědičných zemí a zaútočit na samotné centrum císařské moci. Aby vítězství bylo jednoznačné, měli se k útoku přidat i spojenci Švédů. Francouzská armáda měla přitáhnout skrz Bavorsko a spojit se s Torstenssonem v Rakousku. Sedmihradský kníže měl přitáhnout z východu přímo k Vídni. Švédové se mohli také spolehnout na již dobyté opěrné body na Moravě, například zmíněnou Olomouc. Byl to smělý plán a na tehdejší možnosti komunikace velmi ambiciózní, avšak ze strategického hlediska stěží proveditelný. 

Krvavý střet u Jankova

Švédská armáda si zatím užila krátkého odpočinku, ale už začátkem roku 1645 pochodovala směrem do Čech. Švédové postupovali ze severozápadu, až dospěli do oblasti kolem Tábora. Nově postavená císařská armáda v čele s Melichorem von Hatzfeldem se jim snažila zabránit v postupu na Vídeň, ale podařilo se jim přehradit cestu až v okolí městečka Jankov. Bitva, která se zde strhla, byla jedním z nejkrvavějších střetů třicetileté války. Torstensson v ní použil zcela novátorský přístup. Prvotní rozestavění císařské armády analyzoval jako příliš pevné a rozkázal vlastním formacím obejít nepřítele po křídle. Tento boční pochod se stal obvyklým manévrovacím prvkem až v 18. století. Pro císařskou armádu však tehdy znamenal katastrofu a přes svůj hrdinný odpor ztratila tisíce mužů.

Švédský polní maršál byl chladně uvažující pesimista. Jiní by asi propadli euforii z takto vyhrané bitvy, ale švédský vojevůdce už tušil, že před ním stojí nelehký úkol. Od Jankova se švédská armáda dala na pochod k Jihlavě a odtud zamířila na jih do Rakouska. Došel sice až k Vídni, ale bez spojenců by ji dobýval marně, proto se obrátil na sever zpátky na Moravu.

Marné dobývání Brna

Pokud učinil Torstensson během doby, kdy byl v čele švédské armády, nějaké vyloženě špatné rozhodnutí, bylo to tehdy, když se rozhodl obléhat Brno. Později řekl, že by dal 400 000 tolarů za to, kdyby k této chybě nedošlo. Kdyby se švédský vojevůdce rozhodl Brno dobýt už ve chvíli, kdy se svou vítěznou armádou procházel Jihlavou, mohl zaútočit na nepřipravené město. Jenže ten měsíc, co se zdržel v Rakousku, využil velitel obránců Radouit de Souches do posledního dne...

  • Zdroj textu:
  • Zdroj fotografií: Wikimedia

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Koncil v Clermontu. Papež Urban II. zde využil první kruciátu k vlastnímu zviditelnění.

Historie

Král Jiří VI. na inspekci bitevní lodi Duke of York

Válka

Staré známé léky mohou překvapit

Věda

Krabí mlhovina v nepravých barvách. Tato mlhovina, která je zdrojem rentgenového a gama záření, je pozůstatkem po supernově

Vesmír

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907