Nenápadní čolci horští: Dráčci našich vod

07.11.2020 - Alena Voráčková

Konec podzimu se blíží a obojživelníci přecházejí do „úsporného režimu“, který jim umožní dočkat se jara a založit další generaci. O to se pravidelně pokoušejí také čolci horští, kteří ve volné přírodě pravděpodobně ujdou vaší pozornosti

<p>Pár čolků horských. Barevnější sameček má navíc hřbetní a ocasní kožní lem.</p>

Pár čolků horských. Barevnější sameček má navíc hřbetní a ocasní kožní lem.


Reklama

Už v brzkých jarních dnech se v prohřátých vodách tůní, jezírek, příkopů a louží odehrává rozmnožování řady našich obojživelných tvorů. K těm méně nápadným patří i čolci horští (Ichthyosaura alpestris) – jeden ze sedmi druhů čolků, které se u nás vyskytují. 

Nápadní i nenápadní samečci

Drobní čolci horští už v březnu nebo začátkem dubna opouštějí své zimní skrýše a až do června žijí ve vodě. Jejich kůže se přizpůsobuje pobytu v mokrém živlu: narůstají jim blány mezi prsty a vytváří se hřbetní a ocasní lem, který jim usnadňuje plavání. Pod vodou vydrží „na zadržený dech“ několik minut. Poté se svižnými pohyby olemovaného ocásku vydají k hladině nadechnout. 

Samečci horských čolků patří mezi našimi druhy bezesporu k největším parádníkům. Během čtrnácti dnů od vstupu do vody se na své námluvní tance „odívají“ do pestrého svatebního šatu. Hřbet a boky se jim zabarvují do modra, v bílém pruhu na boku jsou černě tečkovaní, bříška a spodní část hrdla mají křiklavě oranžová. Tečkování lze pozorovat i na nožkách. Ze shora ale zůstávají stále poměrně nenápadní, aby unikli pozornosti predátorů. 

Varování oranžového hrdla

Samičky, které dosahují délky až dvanácti centimetrů, si na rozdíl od svých protějšků udržují dokonalý maskovací kabát. Žádnou „parádu“ si nemohou dovolit, pokud si chtějí zachovat maximální šance na splnění nejdůležitějšího životního úkolu – kladení vajíček. Neznamená to ovšem, že jsou stále naprosto stejné. Dokážou se totiž do určité míry barevně přizpůsobit okolním podmínkám. Mohou být světlejší nebo tmavší a maximálně tak splynou s okolím. Proto najdete jak jedince šedo-modré, tak i hnědo- nebo zeleno-šedé. 

Bříška a hrdla ale mají samičky také křiklavě oranžová. V případě napadení má tato výrazná barva sloužit oběma pohlavím jako poslední možnost varovat útočníka. Signál jej má upozornit, že při spolknutí zamýšleného sousta se mu do žaludku dostane i jedovatý kožní sekret, který čolci produkují. 

Od zásnub až po „pubertu“

Během námluv se samečci, kteří dorůstají 8–9 centimetrů, snaží upoutat pozornost samic zásnubním „tancem“. Připlavou k samičce a nastaví k její hlavě ohnutý barevný ocásek, jímž jemně chvějí. Navíc při tom vypouštějí do vody svůj „parfém“ – vonné látky, které mají na potenciální partnerku působit také přitažlivě. Úspěšný nápadník předá na konci námluv samičce svůj spermatofor (pouzdro obsahující spermie) s jehož pomocí dojde k oplodnění vajíček. 

Samička klade vajíčka jednotlivě. Pokud má možnost, zabalí každé do listu nebo kousku vegetace. Osm milimetrů velké larvy se líhnou po dvou týdnech. Jejich vývoj v mladé čolky trvá přibližně tři měsíce a k rozmnožování jsou připraveni ve věku tří let. Na rozdíl od pulců narůstají čolkům nejprve hrudní nožky, zadní se vyvíjejí později. Než dospějí, jsou larvy přizpůsobeny i k dýchání pod vodou. K tomu jim slouží vnější keříčkovité žábry. Ke konci léta prochází jejich tělíčka řadou složitých změn. Především vznikají plíce a zanikají vnější žábry. Sílí tělo i končetiny, aby byl mladý čolek schopný přežívat na souši.

Milovníci čistého prostředí

Po zbytek roku žijí dospělí čolci mimo vodu skrytým životem a rychle ztrácejí své svatební vybarvení. Mají rádi vlhko, a proto přes den vyhledávají úkryt pod kmeny, kameny, kořeny, v listí nebo v mechu. Aktivní jsou převážně v noci, kdy loví hmyz. V říjnu se pak pomalu začínají připravovat na přezimování.

Čolci i jejich larvy mají spoustu nepřátel, například potápníky, larvy vážek a dravé ploštice. Nejvíce je ale ohrožuje chemizace, znečištění průmyslem a civilizací a také úbytek vhodných vodních biotopů. 

Méně jedovaté, ale rychlejší samičky

Schopnost unikat predátorům patří k základním dovednostem většiny živočichů. Reakce na setkání s útočníkem se značně liší nejen mezi jednotlivými živočišnými druhy, mohou ji ovlivnit i vnější faktory. U čolků horských byla provedena studie (autoři Polcak a Gvozdik) zkoumající změny chování při napadení v závislosti na okolní teplotě (teplota těla čolků je závislá na teplotě prostředí).

TIP: Žádné dobré zprávy: Unikátní velemlok čínský je na pokraji vyhubení

Čolci volí mezi dvěma obrannými reakcemi: útěkem nebo naopak strnulostí doprovázenou vyloučením toxického sekretu. Ukázalo se, že při vyšších teplotách je častější reakcí útěk a samci volí ústup častěji než samičky. Pokud ale prchá samička, dokáže být rychlejší než samec, což odborníci vysvětlují tím, že spotřebuje méně energie na tvorbu jedovatého sekretu. Samičky jsou tedy méně jedovaté, ale uspoří více energie na aktivní útěk. Rozdílná teplota ovšem na samičky prakticky nepůsobila; ovlivnila výhradně chování samců. 

Čolek horský (Ichthyosaura alpestris)
  • Řád: Mloci (Salamandroieda) 
  • Čeleď: Mlokovití (Salamandridae) 
  • Velikost: Dorůstá délky 12 cm, samec bývá menší než samice.
  • Poznávací znaky: Válcovitý trup, shora zploštělá hlava. Ve vodní vývojové fázi mají samci hřbetní a ocasní kožní lem. Zbarvení šedo-hnědé, u samců boky do modra, černé skvrnky; samice mramorované – zbarvení poměrně proměnlivé podle biotopu a světla. Břicho jasně oranžové. 
  • Chování: Na jaře a začátkem léta obývají mělké vody (lesní tůně, mělké vodní nádrže i některá koupaliště). Při troše trpělivosti můžete pozorovat jejich námluvy. To, že jsou ve vodě, poznáte, když chvilku v klidu posedíte u nádrže – čolci se totiž musí nadechovat nad hladinou.
  • Potrava: Hmyz, pavouci, červi.
  • Věk: 12–16 let
  • Rozšíření: Severní hranice až po jižní Dánsko, jižně zasahuje až do Řecka. 
  • Výskyt: V ČR nejvíce ve středních a vyšších polohách, ideálně poblíž zalesněných úseků. V nižších polohách jen vzácně kvůli vyšším teplotám. Je citlivý na znečištění.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Křídový pták Falcatakely forsterae.

Věda

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Historie

Stávající vesmírná smlouva zakazuje použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Průzkum vesmíru, Měsíce a jiných nebeských těles by měl být motivován výhradně mírovými účely.

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pod ochranou rodiny

Vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) oplývají vysokou inteligencí a jsou obdařeni vyvinutým sociálním cítěním. Jestliže je některý vorvaň napaden, útočník je vzápětí vystaven nemilosrdnému zásahu dalších členů rodinného klanu. Například když se do nebezpečí dostane mládě ohrožované kosatkami nebo žraloky, vyšle signál a ostatní vorvani ihned připlavou. Utvoří kolem ohroženého jedince kruh, přičemž jejich hlavy směřují dovnitř a nebezpečné ocasy jsou připraveny uštědřit útočníkům smrtelnou ránu.

Příroda

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907